Podle kalendáře pravidelně zveřejňovaných dat by nás měl opět čekat relativně klidný týden. Mezi ta nejdůležitější data budou tento týden patřit evropská a německá PMI naplánovaná na pátek a v úterý německý ZEW index. Německá ekonomika v poslední době zdrojem velké radosti nebyla. Nicméně se domnívá, že obrat je již blízko a základem jejího přesvědčení je indikátor „ranní ptáče“. Nevím přesně, o jakého opeřence jde, ale jak je z následujícího grafu patrné, po řadě sestupných měsíců se nyní vydává prudce vzhůru:
V obrázku je vyznačeno i to, co indikátor tlačí dolů, či naopak táhne nahoru. Není žádnou šokující informací, že slabost posledních měsíců odrážela zejména vývoj v globální ekonomice (žlutě). Proti ní bojovalo oslabující euro (oranžově) a monetární politika ECB (šedě). Karty se ale v poslední době obrací, euro posiluje (táhne opeřence dolů), globální ekonomika naopak začíná působit pozitivně. Pokud k tomu přidáme sílící pomoc ze strany monetárního uvolnění (které ale Němci mohutně kritizují), dostáváme zmíněný obrat v letu našeho opeřence.
Podotýkám, že tento jeho let doposud skutečně fungoval jako poměrně spolehlivý superpředstihový indikátor. Ale také je dobré si všimnout, že i přes popsaný optimismus se indikátor stále nachází hluboko pod úrovněmi zaznamenanými ve stejném období minulého roku, takže meziroční růsty německé ekonomiky budou slabé.
Z hlediska akciových trhů je pak asi nejvýznamnější informací onen pozitivní obrat v globální ekonomice. U posilujícího eura, respektive oslabujícího dolaru, si připomeňme, že kurz dolaru nyní funguje v americké ekonomice jako automatický stabilizátor: Pokud se zlepšuje výhled v USA, roste pravděpodobnost prudšího utažení monetární politiky Fedu. A to samo o sobě vede k posilování dolaru, které monetární podmínky utahuje (Fedu tak často stačí jen mluvit).
Tento mechanismus mimo jiné znamená, že eurozóna si v době zlepšující se situace v USA díky silnějšímu dolaru sáhne na větší část globální poptávky. Nyní ovšem dochází k opačnému jevu – výhled v USA není tak růžový a dolar oslabuje. Naštěstí je to ale v eurozóně, respektive Německu částečně vyvažováno zmíněným zlepšením globální ekonomiky.
Výše uvedené je ve své podstatě cyklickým hodnocením dalšího výhledu. V německé ekonomice přitom dochází i k významným strukturálním změnám. Pokud dáme stranou problematiku uprchlíků, jde zejména o růst mezd. Ten se na jednu stranu projevuje sílící poptávkou domácností, ale na stranu druhou negativním tlakem na ziskovost firem. Tento tlak se pak obratem odráží v jejich menší ochotě investovat a celkově na trpící konkurenceschopnosti. A do Španělska, které Německu stále více šlape na paty, je to od nás výrazně dál (z jeho dlouhodobého úspěchu se bude těšit spíše Portugalsko).