Poslední zhruba čtyři týdny jsme věnovali pohledu na odvětví, která byla ještě donedávna globální ekonomikou a trhy zkoušená, otloukaná a odstrkovaná. Hovořím hlavně o komoditách a ocelárnách. Těm nyní možná svítá na „udržitelnější“ lepší časy a jelikož štěstí přeje připraveným, chtěl jsem zde zástupcům těchto odvětví nějaký čas věnovat. Přesuňme se ale nyní na opačnou část pelotonu – k sektoru, který se nyní na úrovni čtvrtletní ziskovosti hřeje ve světle přízně globálního ekonomického vývoje.
Poslední výsledková sezóna byla pro automobilky a jejich investory potěšující. Silné prodeje v USA, Číně a Evropě pomohly tržbám i ziskům a těm prospívá i prodej vozů s vyššími maržemi. Mezi ně patří i SUV segment, který je tak zajímavým jevem z čistě spotřebitelského, ale i finančního hlediska. Minulý rok se v čele automobilek svými prodeji udržela , za ní byl a . Podívejme se na to, jak si vedou na horní a spodní části výsledovky tyti tři giganti.
Výsledky shrnuje první obrázek. Tržby zhruba stagnují. Ziskovost se v roce 2015 prudce vyhoupla nahoru a umožnila firmě dosáhnout neuvěřitelného ROE ve výši 27,7 %. Nemělo by přitom jít o hru jednorázových položek – analytici očekávají znatelný růst zisků i v roce 2016 a o něco mírnější i v roce 2017:
Zdroj: FT
VW samozřejmě stále vstřebává důsledky emisních přešlapů a dalších minel. V roce 2015 dovedl i přesto navýšit tržby, ovšem spodní část výsledovky už trpěla. Jinak řečeno, na prodejích se chyby vedení zase tolik neprojevily, ovšem ziskově se za ně platit musí. V celkovém kontextu je to pro firmu ten lepší scénář, protože největší pohromou by samozřejmě bylo dlouhodobé poškození jména značky a odpovídající pohyb tržeb směrem dolů.
Návratnost na úrovni ROI a ROE při celkové ztrátě samozřejmě není smysluplné rozebírat. Analytici očekávají, že tržby budou v následujících třech letech zhruba stagnovat, zisky by se ale měly opět vydat do černých čísel. V roce 2017 by se podle odvětvových specialistů měly pohybovat zhruba na úrovni roku 2013.
Zdroj: FT
Je hezké, že v první trojce jsou zástupci všech tří automobilových velmocí. Na prvním místě je japonská a její výsledky shrnuje poslední dvojka grafů. Chování tržeb a zisků je trochu jiné než u předchozích dvou firem. Vidíme systematické zvyšování prodejů, zisky se také chovají jak podle předem definované funkce. Japonci se prostě nezapřou. ROE dosahuje slušných 13,7 % a ROI 7 %. Analytici ovšem čekají, že růst tržeb letos skončí a dokonce se dostaví mírný pokles. V roce příštím by se pak tržby měly pohybovat na úrovni roku 2015.
Zdroj: FT
Výsledky, respektive očekávání u těchto společností tedy potvrzují, že minimálně krátkodobý vývoj v celém odvětví by měl být v základním scénáři poměrně pozitivní. Výhled od IHS Automotive pro rok 2016 počítá konkrétně s tím, že globální prodeje aut porostou o slušných 2,7% (a dosáhnou cca 89,8 milionu vozidel). Ne vše je ale růžové a já sám mám s automobilkami jako investicemi hlavně dva problémy:
Za prvé, jde stále o hyperkonkurenční odvětví. Ziskovost, ROI a ROE pak do značné míry matou, protože volné cash flow je níže než odpovídající zisky. Všichni v odvětví podstatě čekají, že někdo odpadne, či zfůzuje a konkurenční tlaky poleví. Tato rovnovážná nerovnováha se ale může táhnout hodně dlouho. A ukončit jí nakonec může atak ze strany firem jako Google, či . Mohlo by pak jít o proces, na jehož konci budou vyčerpány rozvahy všech zúčastněných, spotřebitel se ovšem bude radovat.
Za druhé, z automobilek se postupně stávají finanční společnosti. Jde o součást konkurenčního boje a v principu nemusí jít o nic špatného. Tento proces sebou ale nese významné investice do pohledávek, které do sebe nyní nasávají velkou část provozního cash flow. Určit nějaký udržitelný standard volného cash flow je tak dost složité. A z dlouhodobého hlediska je tu pak samozřejmě otázka, nakolik je financializace automobilek systematickým rizikem. Na detailnější čísla některých z nich se podíváme příště.