Americká ekonomika v 2Q zpomalila, dolar si připisuje ztráty

Dnešní ráno bylo ve znamení jednání japonské centrální banky, která nečekaně sazby nesnížila (depositní sazba zůstává na -0,1 %) a nenavýšila ani objem nákupů dluhopisů. Měnový výbor japonské centrální banky (BoJ) pouze mírně rozšířil svá stimulační opatření prostřednictvím zvýšení nákupu aktiv od finančních institucí. Tento krok má podpořit růst a urychlit inflaci směrem ke dvěma procentům. BoJ nově zdvojnásobí roční nákupy ETF na šest bilionů jenů ze současných 3,3 bilionu jenů, objem kupovaných dluhopisů se měnit nebude. Guvernér Bank of Japan Kuroda na tiskové konferenci prohlásil, že program QQE ještě nedosáhl na své limity ve smyslu objemu nákupu aktiv, přičemž další směřování měnové politiky bude záležet také na vyhodnocení minulých kroků BoJ. Příští měsíc bude mít centrální banka k dispozici report, který zhodnotí vliv negativních sazeb na ekonomiku a finanční systém a závěry této zprávy budou důležité pro další směřování BoJ.

Klíčovým reportem dne byla zpráva o růstu HDP za 2Q16 v USA. Americká ekonomika rostla v druhém čtvrtletí (q/q, anualizovaně) pouze o 1,2 %, trh (BBG) přitom čekal více než dvojnásobné zlepšení na úrovni 2,5 %. Nepříjemnou zprávou je také revize předchozího kvartálu, během 1Q16 činil růst ekonomiky v USA 0,8 %, prvotní údaj přitom hovořil o čísle 1,1 procenta. K rychlejšímu růstu hrubého domácího produktu přispěly prakticky pouze spotřebitelské výdaje, naopak pokles zásob a investic ekonomickou expanzi brzdil. Na meziroční bázi došlo v 2Q ke zpomalení tempa růstu na 1,2 % (-0,4 p.b. q/q). Cenový index PCE ve 2Q q/q zpomalil na 1,7 % z úrovně 2,1 % v 1Q16 po revizi.

Pohled na strukturu dnešního reportu však částečně vylepšuje celkově slabší čísla. Soukromá spotřeba v 2Q výrazně zrychlila (+4,2 %, vs. 1,6 % v 1Q16), zlepšila se také dynamika exportů (po třech kvartálech opět kladný výsledek) a dovoz zpomalil svůj pokles, takže příspěvek čistého exportu k růstu byl kladný ve výši 0,2 p.b. Hlavní brzdou růstu tak byly investice, které zrychlily svůj q/q propad na -9,7 % z -3,3 % v 1Q16. Nejvýraznější úbytek nového kapitálu pak zaznamenaly investice do struktur a residenčního bydlení. Méně utrácela také vláda na centrální i místní úrovni, což se projevilo v negativním příspěvku k růstu HDP ve výši necelých 0,2 p.b.

Celkově jsou představená čísla horší, robustní soukromá spotřeba a odkaz na volatilní investiční aktivitu pouze mírní negativní vyznění dnešního reportu. Také pro Fed jsou čísla zklamáním, které posiluje argumenty pro natažení politiky vyčkávající lepší čísla, jež by ospravedlnila úrokový hike. Takovými daty však report o růstu HDP za 2Q16 určitě není, což dokládá mj. pohled na dolar, který na páru s eurem ztrácí už 0,8 % na 1,1166 EURUSD. Snížily se také sázky na růst sazeb na zářiovém zasedání Fedu (aktuálně 22%, před zveřejněním zprávy o HDP 28 %).

Další data přišla z USA v podobě chicagského indexu nákupních manažerů, který v červenci zpomalil na 55,8 bodu z 56,8 b. v předchozím měsíci. Pokračující solidní spotřebitelský apetit amerických domácností živený růstem mezd a klesající nezaměstnaností potvrdil finální report Michiganské university. Podle něho se hlavní index v červenci mírně zhoršil na rovných 90 bodů z úrovně 93,5 b. před měsícem.

Evropská data dnes zastupovala zpráva o vývoji HDP v EMU a také inflační statistika za červenec, resp. její první odhad. Eurozóna podle prvního odhadu HDP pokračovala i ve druhém kvartále ve svižném růstu. Mezikvartálně si připsala 0,3% a meziroční dynamika tak i přes vysokou srovnávací základnu dosáhla 1,6%. Celkově čísla ukazují, že ekonomika eurozóny oproti roku 2015 v první polovině roku zrychlovala a před britským referendem si vedla velice slušně. ECB se pak může líbit i vyšší inflace - ta podle prvních odhadů vzrostla v červenci na 0,2%. To sice není nijak vysoké číslo, pokud ale zůstanou stabilní ceny ropy, inflace by se měla vydat severním směrem.

Na závěr týdne měla naplánované své zasedání ruská centrální banka. Ta ponechala svoji úrokovou sazby beze změny na úrovni 10,5%, byť se stále zvažuje její další snížení. Hlavní důvodem proč oficiální úroková sazba v Rusku zůstala nezměněna jsou neklesají inflační očekávání, přičemž ruská centrální banka ve svém komentáři zmiňuje i snahu podpořit úspory domácností skrze vyšší reálné úrokové sazby. Zajímavé na doprovodném komentáři bylo, že prakticky nezmiňuje rubl a ceny ropy. Ty se v posledních týdnech opět vydaly dolů, a tudíž se vyvíjí pro ruskou ekonomiku nepříznivým způsobem. Rubl si poslední červencový týden nasbíral na páru s dolarem ztráty ve výši méně než 3 procenta a oslabil až na úroveň 66,7 USDRUB. Ruská měna ztrácela na pozadí zlevňující ropy, která během týdne sestoupala na 42 USD z 45 dolarů/barel v pondělí.

Britská libra v závěru dne přešlapuje na úrovni včerejšího závěru, tedy kurzu 1,3163 GBPUSD. Eurokoruna je rovněž bez výrazného pohybu poblíž intervenční hranice. Naopak slabší růst HDP v USA pomohl koruně k ziskům na páru s dolarem ve výši 0,7 % (na 24,21 USDCZK).