Německá společnost a francouzská upsaly dluhopisy, které nenesou žádný úrok a jejichž cena byla nad jejich nominální hodnotou. To znamená, že investoři platí za dluhopisy více, než kolik jim firmy za pár let splatí. Několik vlád už bylo letos schopno vydat obligace s negativním výnosem. U společností je ale takový jev velmi výjimečný, protože u nich investoři čelí většímu riziku platební neschopnosti.
Popsaný vývoj je zejména odrazem politiky ECB, která nakupuje na trzích jak vládní, tak korporátní dluhopisy. Tím zvyšuje poptávku po nich a stlačuje výnosy dolů. I přesto ale někteří investoři nad současným vývojem kroutí hlavou. Edward Farley z PGIM Fixed Income k tomu říká: „Zdá se to být velmi bizarní, když žádáte nějakou společnost, aby se starala o vaše peníze, a pak vám vrátila méně, než jste jí půjčili.“
Souhlas s tím, že na půjčce budeme tratit, jde skutečně proti naší intuici, ovšem investoři mají jen omezené možnosti, kam peníze umístit. Výnosy u řady vládních dluhopisů jsou také v záporu, držení hotovosti sebou nese určité náklady a někteří z nich sázejí i na to, že výnosy klesnou ještě níže a oni budou nakonec na své investici realizovat zisky. Někteří investoři pak dokonce musí povinně investovat do určité skupiny aktiv.
ECB začala nakupovat korporátní dluhopisy na počátku června, doposud jich nakoupila za více než 20 miliard eur. Většina těchto transakcí proběhla na sekundárním trhu, kde investoři obchodují s již vydanými obligacemi. Intervence ECB odvrátily obvyklý letní útlum, který je pro dluhopisové trhy charakteristický. Namísto toho srpen pokořil historický rekord v objemu vydaných obligací.
Vyšší agresivita ve snaze o podporu ekonomického růstu je patrná u více centrálních bank. Sazby se tak mnohde dostaly do záporných hodnot, zatím ale není jasné, zda tento přístup skutečně funguje. Podle analytiků například řada firem používá nově získanou hotovost z nových emisí na refinancování starších a dražších dluhů, nebo hotovost prostě hromadí ve své rozvaze. Podle průzkumu ECB naopak klesá počet společností, které si půjčují s tím, že provedou investice do výrobních kapacit.
Firmy většinou tlumí své investice ze stejného důvodu, kvůli kterému ECB intervenuje na dluhopisových trzích: Kvůli ekonomickému útlumu. Zoso Davies z banky říká, že „pokud mají firmy investovat, musí se zlepšit ekonomický výhled a klesnout riziko“. Podle některých ekonomů mohou dokonce záporné sazby uškodit, protože naznačují, že centrální banky v silnější oživení nevěří.
Z vývoje v Evropě každopádně těží americké společnosti, které tu vydávají své obligace. Letos jejich emise představují asi pětinu celkového objemu v Evropě vydaných dluhopisů s investičním ratingem. Investoři se zase stále více přesouvají z Evropy do USA, kde jsou výnosy obligací vyšší. Tím ale roste tlak na pokles výnosů obligací i na americkém trhu.
Christopher Whittall
Zdroj: WSJ