Co se děje a bude dít na trhu se zlatem

Rok 2016 byl pro zlato přívětivý, ovšem poslední dny mu dávají trochu zabrat. Co se děje? Pro zlato je pozitivní vysoká inflace a/nebo vysoká nejistota a hrozba různých kolapsů. Od této velmi jednoduché rovnice se můžeme odrazit vždy a všude, další směr už ale bývá hodně nejistý. Pokud nyní cena zlata klesá a příčinou je tolikrát zmiňovaná vyšší pravděpodobnost rychlejšího zvedání sazeb v USA, musí se kvůli tomuto zvedání sazeb v konečném důsledku snižovat pravděpodobnost vyšší inflace a/nebo kolapsů. Je tomu tak?

Pokud předpokládáme, že Fed správně reaguje na ekonomický vývoj, pak sazby zvyšuje kvůli lepšícím se inflačním očekáváním, možná je dokonce nechá trochu přestřelit. Z čehož by se cena zlata měla spíše radovat. Pokud tvrdíme, že za poklesem cen zlata stojí zvyšování sazeb, implicitně tím podle mne tvrdíme i to, že jde o zvedání ukvapené, které ekonomiku posune opět blíže deflačním tlakům.

Mohli bychom také tvrdit, že zvýšení sazeb snižuje nejistotu a právě proto cena zlata klesá. Ovšem takové tvrzení v současném prostředí moc smysl nedává. Normalizace americké monetární politiky zjevně nejistotu zvyšuje. I přesto ale dochází k poklesu ceny zlata a to ukazuje, jak silný je výše zmíněný inflační faktor. Pokud ale platí to, co jsem napsal, zlato nám implicitně naznačuje, že by šlo o utažení předčasné a ne o reakci na znatelně silnější inflační tlaky. Předčasné utažení by pak nebylo dobrou zprávou ani pro akcie.

V podstatě úplně stejné téma předčasného utažení jsme tu mimochodem rozebírali před rokem a od té doby se toho evidentně zase tolik nezměnilo. Můžeme jen doufat, že kdyby Fed nyní „zvednul“ nebude to tentokrát mít tak negativní dopad na rozvíjející se ekonomiky a negativní bumerang, který se do USA vrátil přes silný dolar minulý rok, nebude tentokrát fungovat tak razantně.

Který prezident je „zlatý“?

Ve svém předchozím příspěvku jsem uvažoval nad tím, jaký dopad by mělo zvolení paní Clintonové, či pana Trumpa na ekonomiku a trhy. Prodlužme nyní tuto úvahu směrem k trhu se zlatem. Předem ale varuji, že se nám nedostane žádného pevného závěru, což je plně v souladu s nejasností většiny „zlatých“ teorií.

Předpokládejme, že bude zvolen DT. Pokud by tato událost znamenala primárně vyšší nejistotu, zlatu by to mělo pomoci. Pokud by se tato nejistota ovšem promítla do ekonomického útlumu, na který by Fed nemohl, nebo nechtěl reagovat, zlato by spíše ztrácelo, protože do komatu by se dostaly veškeré teze o hypersupermegainflacích.

Pokud by Fed naopak razantně reagoval, jsme zpět v pokrizovém bodě nula: Velká nejistota a monetární bazuky snažící se zachránit, co se dá. Pokud jsme se nepoučili, zlato v takovém prostředí vystřelí nahoru. Pokud jsme se poučili a víme, že výmarské rovnice a selektivní vzpomínky na současný stav aplikovat moc nelze, zlato se bude spíše plácat sem tam. A aby toho nebylo dost, DT může rozjet masivní zvýšení fiskálních výdajů a financovat je deficity, což by samo o sobě dělalo zlatu velkou radost. Rostla by totiž dlouhodobá fiskální nejistota i očekávaná inflace (jde tak o jakousi „zlatou“ kombinaci). Tuto kombinaci by ale ovšem nesměl zaříznout Fed tím, že situaci využije pro urychlenou normalizaci. Pokračovat bychom mohli ve směru vlivu DT na Fed, ale to už bychom se dostávali do říše konspiračních teorií.

Zvolení HC je poněkud jednodušší, protože se obecně čeká, že by přineslo onen „business as usual“. Věci by se tak pohybovaly dál v rámci zavedených vzorců a tím se vlastně ohledně vývoje na zlatu vracím zpět k úvodu. Z výše uvedeného je tedy jasné, že nemám potuchy, kam se vydá cena zlata. Silně pochybuji, že v dohledné době dosáhne předchozích vrcholů. Na to by bylo potřeba nějaké alespoň šedé labuti, či úplné zapomenutí na pokrizové deflačně - monetární lekce, kterých se nám dostalo. A také stále tvrdím, že investoři by ve svých dlouhodobých (!) investičních portfoliích měli zlato držet, ovšem v relativně malém objemu. A neplatí, že „zlato v malých dávkách neškodí v jakémkoliv množství“.