Zatímco spotřebitelskou inflaci ECB vyhlíží už několik let, růst cen se stále odehrává – za její asistence – na dalších trzích, a sice na dluhopisovém a v posledních dvou letech stále více na tom realitním. Znovu to potvrdil vývoj cen nemovitostí zveřejněný dnes Eurostatem. Ceny nemovitostí v eurozóně i v celé EU jsou nejvyšší za dobu sledování, tedy od roku 2005.
Růst cen rozhodně nelze považovat za pomalý. Celkové číslo za eurozónu sice až tak impresivně nevypadá (meziročně ve třetím čtvrtletí loňského roku +3,4 %), nicméně řada zemí vykazuje zesilující realitní boom. Ponechme proto stranou země, které v nedávné době prošly finanční krizí (Řecko, Kypr), stejně jako země, jejichž ekonomický vývoj je dlouhodobě v podstatě ve znamení stagnace (Itálie, Francie), kde se vlastně ceny nemovitostí stále ještě přizpůsobují nebo v lepším případě teprve vzpamatovávají.
Mnohem zajímavější vývoj se odehrává v zemích, kde jsou ceny realit na maximech a těch je konkrétně deset. Největším představitelem této skupiny je Německo, které zažívá realitní boom – podobně jako ostatní – v důsledku extrémně uvolněné měnové politiky ECB. Nejen proto, že úrokové sazby u hypoték či na financování realitních projektů jsou nízké a úvěry dostupné, ale také proto, že nízké úrokové sazby, respektive záporné výnosy dluhopisů nutí investory hledat nové příležitosti. A jak se potvrzuje každé další čtvrtletí, investoři se shlédli v nemovitostech.
Výrazný růst hypoték totiž prožívají pouze některé země, zejména pak Slovensko, Belgie, Lucembursko, Malta, pobaltské země. Solidní vzestup pak Německo. Naproti tomu dluhopisy se díky QE staly velmi drahou investicí napříč eurozónu, a tak není divu, že investoři preferují jiná aktiva, jejichž ceny jim dokonce rostou před očima. Můžeme tak chápat rostoucí ceny nemovitostí jako důsledek extrémně uvolněné měnové politiky, která ač přináší levné dostupné peníze a zachraňuje předlužené země, není rozhodně bez následků a bez důsledků.
Pozadu s téměř sedmiprocentním růstem cen nemovitostí nezůstává ani ČR. I u nás jsou ceny nemovitostí určených k bydlení nejvyšší v historii a ze svého minima dosaženého na začátku roku 2013 se už zvýšily v průběhu necelých čtyř let o 15 %. I u nás lze argumentovat nízkými sazbami, dostupnými úvěry, omezenými investičními příležitostmi, ale navíc i relativně nízkou nabídkou. Bytová výstavba se sice začala vzpamatovávat z nedávných minim, avšak s ohledem na velikost poptávky po bydlení je stále nízká. Proto růst cen je jen logickým důsledkem současných trendů.
Navzdory tvrdší regulaci u hypoték lze i nadále očekávat, že růst cen nemovitostí bude v ČR – a nakonec i v EU – pokračovat i v letošním roce. O kolik přesně ceny realit vzrostou lze jen velmi obtížně odhadovat, nicméně jako pravděpodobné se nám jeví jejich zvýšení o zhruba šest procent. Průzkumy spotřebitelské důvěry zaměřené na pořízení a rekonstrukce bydlení tento závěr (až na výjimky – Řecko a Itálii) potvrzují.
