Donald Trump se dnes, tedy 20. ledna 2017, stane 45. prezidentem Spojených států amerických. Po slavnostním složení přísahy nás pravděpodobně nečeká nic mimořádného. Na druhou stranu již na začátku příštího týdne může padnout řada důležitých rozhodnutí. Trhy mají strach především z výraznějšího osekání severoamerické obchodní dohody (NAFTA) - Donald Trump slíbil, že jednání o ní otevře již v prvních dnech svého prezidentství.
Není tedy divu, že pod tlakem dál zůstává mexické peso - to od zvolení Trumpa prezidentem ztratilo přibližně 20 %. Mexiko funguje v řadě sektorů (například auta) pro USA jako levnější “montovna”. Znovuzavedení cel by pravděpodobně narušilo stávající výrobní řetězce těžící z volného přeshraničního pohybu zboží a vedlo by k poklesu průmyslových vývozů Mexika do USA. Do Spojených států by se pravděpodobně vrátila část nízkokvalifikovaných pracovních míst, ale zboží jako auta by v USA podražilo. Současně by se americká ekonomika mohla méně “soustředit” na obory s vyšší přidanou hodnotou (menší specializace) a na mexickém trhu by pravděpodobně ztratili velice výhodnou pozici američtí zemědělci. Kam až protekcionismus Donalda Trumpa může zajít zůstává otevřené.
Podobně otevřená zůstávají i jednání o brexitu. Premiérka Theresa Mayová v tomto týdnu řekla, že che odejít z vnitřního trhu EU a že “žádná dohoda je lepší než špatná”. Pokud ale Londýn s Bruselem nenajdou společnou řeč, může vést brexit do dvou let k výraznému omezení vzájemného obchodu Británie s unií. Stačí se podívat na to, jak dnes funguje britský automobilový průmysl. Ten je v tuto chvíli plně integrován do evropské produkce. Automobilky působící v Británii (jako například Nisan) velkou část vstupů dovážejí a než je zakomponují do finálních automobilů, tak je ještě několikrát posílají nazpátek do EU na zpracování (například do Polska, Itálie, nebo Nizozemí). Pokud by Britské automobilky měly při každém překročení hranic nově platit dovozní cla (3-5 % na autodíly podle WTO) a nakonec platit vývozní clo do EU (okolo 10 %), nedává výroba pro evropský trh v Británii žádný smysl. Protekcionismus pak může jednoduše všem přidělat vrásky na čele...
FOREX
Region
Viceguvernér ČNB Hampl včera v rozhovoru pro Bloomberg uvedl, že ekonomická situace se v Česku sice vyvíjí v souladu s prognózou (jež indikuje konec režimu kurzového závazku asi v polovině roku), ale že případný odklad do druhého pololetí nedokáže vyloučit. Zajímavý byl i jeho pohled na rychlejší než očekávaný růst cen v eurozóně. Ten podle něj nelze vykládat jako jednoznačně jdoucí ve prospěch dřívějšího exitu z intervencí. Kromě toho Hampl pohovořil i o nejistotě kolem přesného načasování samotného exitu. Nám se jako nejvíce pravděpodobné jeví druhé čtvrtletí.
Co se týče včera zveřejněných dat z polského průmyslu a maloobchodu, tak ta opět dopadla smíšeně. Průmysl rostl v prosinci o něco rychleji, než se čekalo, zatímco (reálný) maloobchod za stejný měsíc naopak pomaleji. Zlotý po zveřejnění čísel mírně posiloval.
Dnes budou v regionu zveřejněna čísla o maďarských mzdách za listopad. Trh očekává více než 6% růst.
EUR/USD/GBP
Eurodolar se sice dotkl hranice EURUSD 1,06, ale vrací se zpět na sever a odmítá tak následovat úrokový diferenciál, který se vyvíjí ve prospěch krátkodobých dolarových úrokových sazeb (ať již kvůli holubičí ECB či vynikajícím americkým datům). Včerejší statistiky o nových žádostech o podporu totiž dále poklesly a ukazují, že by přírůstek nových pracovních míst v USA v lednu mohl přesáhnout 200 tisíc. Dolaru nakonec nepomohla ani vyjádření nového ministra financí Mnuchina, který uvedl, že věří v dlouhodobou sílu dolaru.
Pokud americké úroky nepropadnout, tak bude eurodolar dříve nebo později úrokový diferenciál následovat a tudíž propadne. Je však otázkou, zda to musí být na konci tohoto týdne, kdy má být inaugurován nový americký prezident. Trh si však opět musí dát pozor na americké centrální bankéře - čeká nás dnes několik vystoupení včetně J. Yellenové.