Saúdská Arábie se chce zbavit závislosti na ropě, vytvořit nová odvětví a otevřít svou ekonomiku zahraničním investicím. Mohl by být tedy dobrý čas na koupi nějaké saúdské banky a významné podíly ve dvou z nich jsou nyní dokonce na prodej. V obou případech se z nich snaží odejít velké mezinárodní instituce, jenže o koupi zatím nikdo podobný zájem nejeví. Zatím jej podle lidí obeznámených s transakcí jeví pouze místní skupiny. Tato situace odráží obavy, které se týkají dalšího vývoje v této zemi, píše ve svém komentáři agentura Bloomberg.
Princ Mohammed bin Salman v rámci ambiciózního reformního programu omezil vládní výdaje, které byly tradičně hnacím motorem saúdské ekonomiky. Jedním z důsledků tohoto kroku je nejnižší tempo růstu od recese roku 2009. Podle očekávání by navíc letos měl přijít další útlum. Nové stavební projekty se objevují jen zřídka, minulý rok dokonce nastaly problémy s uhrazením provedených stavebních prací. Tím následně trpí i banky, které půjčují stavebním firmám. Group se tak prý už roky marně snaží prodat svůj 40% podíl v Alawwal Bank a zase zvažuje prodej 31% podílu v Banque Saudi Fransi.
Pro potenciální kupce zmíněných podílů je problémem skutečnost, že by nezískali kontrolní podíl. K tomu se ovšem přidává to, že „banky jsou v podstatě vrcholem ledovce všech rizik, která nyní v saúdské ekonomice najdeme“. Alespoň to tvrdí Crispin Hawes z Teneo Intelligence, podle nějž všechny problémy „krystalizují v úvěrových knihách domácích bank“. I kdyby tak v některých odvětvích bylo možné najít atraktivní investiční příležitosti, u bank tomu tak podle něj není.
Globální finanční instituce, jako je či , mají o Saúdskou Arábii velký zájem. Ten se ale netýká ani retailového, ani komerčního bankovnictví. Reformní plán nové vlády vytváří řadu příležitostí pro investiční banky, které vydělávají na poplatcích. Příkladem může být navrhované IPO státní ropné společnosti Saudi Aramco, které se může stát největším IPO v historii. Celý plán na opuštění ropného ekonomického modelu byl s velkou pompou ohlášen minulý rok. V jeho rámci by měl být vytvořen i největší státní investiční fond na světě, mělo by dojít ke zlepšení podnikatelského prostředí a k postupnému otevření tradiční konzervativní společnosti, ve které policie prosazuje dodržování islámského práva v jeho tvrdší podobě.
Od počátku se plán setkává s uznáním na straně jedné a skepsí na straně druhé. Jason Tuvey z Capital Economics říká, že následujících několik let bude složitých. Proti reformám se totiž mohou postavit mocné náboženské skupiny. Růst bude pravděpodobně utlumen a to bude odrazovat případné zájemce o podíly v saúdských bankách. Ještě minulý rok přitom dosahoval růst bankovních úvěrů slušných čísel, ovšem letos se v podstatě zastavil.
Saúdové by velmi rádi viděli zájem ze strany globálních finančních institucí. Jenže současný trend je opačný: Evropské a americké banky se podílů v bankách na rozvíjejících se trzích spíše zbavují a nakupují je místní finanční instituce. Zejména evropské banky se snaží dát do pořádku své rozvahy a zbavují se aktiv, která pro ně nepředstavují jádro jejich činnosti.
Citigroup se sice snaží upevnit svou pozici v Saúdské Arábii, ale chce tak učinit tím, že získá licenci na investiční bankovnictví a bude moci provádět finanční transakce. je v počáteční fázi rozhovorů o licenci na obchodování akcií. Jinak řečeno, mezinárodní finanční instituce cítí, že se v Saúdské Arábii dá vydělat hodně peněz, ale to nutně neznamená, že věří v její ekonomický pokrok. Když se pak dvě významné instituce snaží prodat své podíly v saúdských bankách a o koupi není moc velký zájem, minimálně to vytváří problém na úrovni image této země.