Rychleji, než jsme očekávali, rostly spotřebitelské ceny v květnu. Hlavním důvodem bylo další zdražení základních potravin. Za potraviny si lidé každý měsíc připlácejí čím dál více a tentokrát jsou celkově meziročně dražší o 4,5 %, nicméně ceny řady z nich - především mléčných výrobků a pečiva - rostou ještě podstatně rychleji. Při pohledu na vývoj ceny mléka u zemědělců je vidět, že tlak na růst cen přichází zcela odjinud.
Levnější byly tentokrát pohonné hmoty (- 1,1 %), které reagují na vývoj cen ropy a jejích derivátů na světových trzích. A s ohledem na aktuální vývoj mohou být spotřebitelé alespoň zde spokojeni.
Vedle potravin rostou lidem především náklady na bydlení (meziročně +1,7 %), které se odvíjejí jednak od přetlaku ze strany poptávky a materializují se ve vyšším růstu nájemného. Vedle toho opět začínají růst i ceny služeb spojených s bydlením, kam patří energie, voda atp.
Meziroční inflace sledovaná a cílovaná centrální bankou se odpoutala od cíle, kde byla naposledy minulý měsíc, a zvýšila se na 2,4 %. Za prognózou centrální banky inflace zaostává stejně jako minulý měsíc o dvě desetiny procentního bodu a je velmi pravděpodobné, že se tento odstup dále ještě zvýší. Inflaci i nadále potáhnou nahoru dražší potraviny a bydlení. Zatímco v případě potravin by se však cenový tlak měl brzy zmírnit, u bydlení s tím nelze počítat, právě naopak.
Centrální banka může být s vývojem inflace vcelku spokojená, a proto by ji vývoj spotřebitelských cen neměl nutit k žádným radikálním akcím. S růstem sazeb není v době posilování koruny třeba pospíchat. Ostatně náznaky o možném zvyšování úrokového diferenciálů korunu posunují k silnějším hodnotám