Země východní Evropy již z EU obdržely miliardy eur, budoucnost ale v této oblasti zůstává nejasná, protože špičky Unie intenzivně debatují o jejím dlouhodobém rozpočtu. Do této debaty promlouvá mimo jiné i to, že brexit ponechá v evropském rozpočtu velkou díru ve výši 13 miliard eur ročně. A některé země požadují, aby peníze z kohezních fondů byly podmíněny dodržováním vlády práva, což by se mohlo dotknout zejména Polska či Maďarska. Lili na stránkách Politico připomíná, že návrh nového rozpočtu bude představen v květnu, již nyní ale země východní Evropy tvrdě lobují za další finance ze západních zemí.
Jedním z významných příjemců pomoci je Ostrava a její primátor Tomáš Macura tvrdí, že město se snaží připravit na chvíli, kdy peníze z EU klesnou „možná až k nule“. Probíhají tak jednání se soukromými investory a město se snaží snižovat své zadlužení, ale podle některých odborníků by se na něm vyschnutí penězovodu z EU i tak projevilo velmi znatelně. Dojít by k němu mohlo kvůli zmiňovanému brexitu, vyššímu tlaku na to, aby Česká republika větší měrou přispívala do rozpočtu Unie a také díky ekonomickému boomu, kterým prochází její ekonomika.
Během předchozího rozpočtového cyklu obdržela Česká republika z EU asi 22,1 miliardy eur. Podle Evropské komise tato částka odpovídá 2 % HDP naší země vytvořeného během sedmiletého období. Rovná se také 34 % vládních investičních výdajů. Finský europoslanec Petri Sarvamaa pro Politico uvedl, že Německo má sice zájem na tom, aby východ Evropy výrazně nezaostal, ale „není realistické předpokládat, že fondy zůstanou na stávajících úrovních“.
Podle některých názorů by měly být odstraněny zejména dotace firmám, protože ty mají negativní vliv na podnikání. Finanční podpora by podle podnikatele Tomáše Buchwaldeka měla proudit zejména do veřejné infrastruktury. Bayerová ovšem poukazuje i na to, že v České republice se stále více debatuje o referendu o vystoupení z EU a Eurobarometer na základě průzkumu z minulého roku tvrdí, že Unii zde vnímá pozitivně jen 30 % populace.
Politico v následující mapě přináší přehled míry rozvoje jednotlivých evropských regionů. Červeně jsou vyznačeny regiony s produktem na hlavu menším než 75 % průměru HDP, světle modře regiony s HDP na hlavu mezi 75 – 90 % evropského průměru a tmavě modře regiony bohatší:
Zdroj: Politico