Cena lithia klesne do roku 2021 do 45 procent. Předpovídá to alespoň banka , podle které nebude růst na trhu s elektrickými auty stačit na to, aby vyrovnal rostoucí dodávky suroviny z Chile. Tamní nové projekty v produkci lithia by spolu s expanzí, na kterou se chystají největší producenti v Chile, by na světové trhy do roku 2025 mohla dopravit zhruba půl milionu tun suroviny ročně. O těžbě lithia uvažuje i Česká republika.
Ceny lithia stouply za poslední více než dva roky o více než dvojnásobek. Postarala se o to také poptávka po elektrických autech, kde je lithium jednou z hlavních surovin v bateriích. Ve smartphonech je lithium obsaženo také. Podle banky a jejích odhadů se v bateriích do jednoho vozu Model S použije více lithia než do 10.000 chytrých telefonů.
Výrobci aut mají s elektromobilitou velké plány a nyní závodí o to, kdo si kde lithium obstará. Letošek bude ovšem posledním rokem, kdy je lithia celosvětově nedostatek, prohlašuje , a výrazné přebytky na trhu můžeme podle banky čekat už od roku 2019.
„Penetrace“ elektrických vozidel bude muset být mnohem větší, aby tyto přebytky kompenzovala a dostala trh do rovnováhy. Zatímco nyní tvoří elektrická auta necelá 2 procenta světových prodejů, v roce 2025 by to muselo být 31 procent, aby se trh „vyčistil“.
Cena uhličitanu lithného do roku 2021 klesne z 13 375 USD na 7 332 USD za tunu, a dál by měla klesat k mezním nákladům produkce na úrovni 7 030 USD za tunu. Banka také snížila doporučení pro akcie dvou velkých producentů lithia, společností Albemarle a SQM. V Chile, které má největší zásoby lithia na světě, si obě firmy v posledních letech zajistily povolení k rozšíření kapacity produkce. Obě mají do roku 2025 zvýšit produkci celkem o 200.000 tun ročně a podíl Chile na globálních dodávkách by díky tomu měl stoupnout na třetinu.
Možnost těžby lithia v Česku se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými parlamentními volbami. Předchozí vláda podepsala memorandum o porozumění s australskou firmou European Metals Holdings (EMH), podle premiéra v demisi a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše je ale nesmyslné a neplatné. Nynější kabinet dal za úkol ministrovi průmyslu Tomáši Hünerovi (za ANO) dojednat právní nezávaznost dokumentu.
V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let chce dobýt 37 milionů tun rudy. Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma už má všechna povolení k těžbě.
Zdroje: FT, ČTK