Představme si, že nějaká čínská společnost chce získat významný podíl na trhu s elektromobily tím, že bude do svých vozů montovat výjimečně dobré baterie. Jak toho dosáhne? Může sama najmout vědce a inženýry a takovou baterii navrhnout a postavit. Může také začít spolupracovat s nějakou univerzitou a baterii získat s její pomocí. Nebo koupí americkou společnost, která potřebnou technologií už disponuje. Takový krok může dokonce prospět oběma stranám této transakce, ale podle Bloombergu „bude mít na ekosystém, který vznikl v USA kolem kupované firmy, neblahý dopad“.
V onom posledním případě totiž čínská firma pravděpodobně vezme celou technologii a baterie bude vyrábět v Číně. Tam se tedy rozvine celá síť dodavatelů a odběratelů namísto toho, aby se tato síť vybudovala ve Spojených státech. A nejde jen o přímý dopad na výrobní řetězec. Podobné ekosystémy totiž bývají líhní dalších myšlenek a inovací. V USA je již od sedmdesátých let aktivní takzvaná Committee on Foreign Investment in the U.S. (známá jako CFIUS), která může akvizice amerických firem zahraničními subjekty blokovat například v případě, že by mohly ohrozit národní bezpečnost. Jenže až v posledních dvou letech přichází celá vlna zablokovaných transakcí, což souvisí s přístupem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Podle Bloombergu přitom jde jen o začátek, protože americká vláda hodlá CFIUS výrazně posílit. Ta se tak bude nově zajímat například i o nákup minoritních podílů v amerických společnostech čínskými firmami. I takové transakce totiž mohou vést k převodu technologií do USA například tím, že čínská strana vyšle do příslušné firmy své zaměstnance, kteří pak „zkopírují či ukradnou“ inovace, nápady nebo plány nových produktů. Z hlediska USA nebude mít omezení čínských investic podle Bloombergu významný negativní dopad, protože kapitál lze poměrně jednoduše získat i jinde. Ovšem čínská strana „se nenechá jen tak odradit“.
Číňané se budou urputně snažit získávat nové technologie už proto, že tato strategie je základem pro další rozvoj jejich země. Již nyní například klesá produktivita práce i přesto, že země vynakládá rekordní částky na výzkum a vývoj. Pokud chce Čína uniknout pasti středních příjmů, musí jít technologicky dopředu a i nadále se k tomu podle Bloombergu bude snažit využít join venture projekty s americkými firmami. V neposlední řadě se pak bude snažit přitáhnout do země americké vědce a odborníky, kteří sebou samozřejmě přinesou i své know-how a znalosti. Pokud tedy chtějí Spojené státy zastavit přenos technologií na východ, musí jednak zpřísnit podmínky nákupu amerických firem, ale také zvýšit atraktivitu zaměstnání vědců a inženýrů tak, aby nehledali práci jinde.
Zdroj: Bloomberg