Řada z nás si jistě velmi dobře pamatuje boom ve výstavbě solárních elektráren, který v České republice skončil v roce 2010 díky plošnému ukončování podpory pro větší instalace. V této souvislosti začali čeští solární investoři hledat příležitost pro uplatnění svých zkušeností v zahraničí. Jednou ze zemí, kam v současné době směřuje jejich pozornost, je Maďarsko. To svými přírodními i legislativními podmínkami vytváří pro solární projekty vhodné prostředí.
Legislativní zázemí a případné riziko pro investory
Poslední legislativa týkající se podpory obnovitelných zdrojů v Maďarsku tzv. METÁR (MEgújuló TÁmogatási Rendszer) byla schválena Evropskou komisí v červenci 2017, a to v rámci dvou forem podpory: pevných výkupních cen a bonusů. Očekávaná výše by měla dosáhnout až 146 mln. EUR za rok. METÁR systém postupně nahrazuje původní podporu KÁT (Kötelező ÁTvételi rendszer), založenou pouze na pevných výkupních cenách. Přechodná doba přesunu na nový systém podpory je stanovena po dobu platnosti vydaných povolení KÁT, nejpozději však do roku 2045.
Malým obnovitelným zdrojům do výkonu 500 kW je poskytována v rámci obou systémů KÁT i METÁR podpora ve formě pevných výkupních cen. Tento přístup zajišťuje výrobci stabilní výši podpory a je proto investorsky atraktivní variantou. Dle údajů publikovaných maďarským regulačním úřadem (MAGYAR ENERGETIKAI ÉS KÖZMŰ-SZABÁLYOZÁSI HIVATAL) došlo na konci roku 2017 k nárůstu instalovaného výkonu malých zdrojů na 241,4 MW, což představuje 46% navýšení v porovnání s koncem roku 2016. Tento instalovaný výkon je tvořen prakticky fotovoltaickými projekty (99,4%). Stejný trend lze očekávat i na konci roku 2018 s ohledem na množství vydaných povolení. K rychlému růstu přispívá také optimalizační strategie investorů a sdružování malých solárních projektů dle povolení vydaných KÁT do větších celků. Tento postup je sice legálně možný, nicméně v souvislosti s ním vystává otázka, zda je dosaženo původního smyslu podpory.
Projekty od 500 KW již nemají zajištěn v rámci METÁRu povinný výkup formou pevných výkupních cen, ale příjmy pocházejí z prodeje elektřiny na trhu (např. Hungarian Power Exchange - HUPX). Podpora pro tyto projekty je poskytována ve formě bonusu. Elektrárny s výkonem větším než 1 MW mají stanovenou prémii na základě výsledků tendru. Tento systém podpory je pro investory více rizikový, jelikož obsahuje riziko uplatnění na trhu a negarantuje výši celkové prodejní ceny. Proto je v současnosti na okraji investorského zájmu. S ohledem na výše uvedená rizika jsou tyto projekty navíc obtížně financovatelné ze strany bank.
Stejně jako v ostatních zemích přináší prudký rozvoj fotovoltaiky řadu výzev, a to jak ve fázi developmentu, tak ve fázi výstavby, a také očekávání.
Pozemek je základ
Klíčová rozhodnutí v rámci přípravy projektu patří správnému výběru pozemku. Při rozhodování je nutné zvážit kromě aktuálního způsobu využití, výše kupní ceny, případně nájmu, také další ekonomické aspekty jako např. platby místních obchodních daní, které se počítají jako procento z příjmů a mohou se v různých lokalitách výrazně lišit.
Ideální je koupě pozemku s průmyslovým využitím přímo do vlastnictví investora, což je preferovaná varianta i ze strany případných finančních partnerů jako jsou banky. V mnoha případech jsou však ceny pro projekt ekonomicky neúnosné anebo je jejich nabídka ve vhodných lokalitách omezená. Proto jsou velmi často využívány další alternativy, které ale vnášejí do projektu další rizika a mohou mít vliv na podmínky a ochotu bank jej financovat.
Jednou z nich je koupě zemědělských pozemků a s tím související nutnost změny v účelu jeho využití, které lze plně dosáhnout až po výstavbě. V realitě to znamená, že projekt je vybudován na pozemcích třetí strany a nese sebou riziko nespolupráce současného vlastníka v rámci celého procesu.
Mezi další možnost získání právního titulu k pozemkům patří uzavření nájemní smlouvy, která ale také není ideální variantou pro bankovní financování z důvodů legislativních nejasností ohledně zařazení solárních projektů do kategorie „movitostí“ nebo „nemovitostí“ a doposud nevyloučeným rizikem splynutí elektrárny s pozemkem ve vlastnictví třetích stran. U nájemních smluv uzavřených s obcí je navíc nutno předem vypsat veřejné výběrové řízení, uplatňuje se zde omezení registrace užívacího práva a je také důležité počítat se zákonným limitem doby trvání nájemní smlouvy maximálně na 15 let.
Bez povolení se to neobejde
Získání klíčových povolení pro výstavbu je procesem, který zpomaloval výstavbu řady projektů a neumožňoval jejich dokončení v daném termínu. Maďarsko v této souvislosti přijalo opatření ke zjednodušení povolovacího procesu a nastavení mezních termínů. Na druhé straně ale zpřísnilo některé předpoklady pro zahájení stavebního řízení, proto nebyl přínos této změny dosud příliš viditelný. Právě z důvodu výrazného zpožďování realizací u velké části projektů byla prodlužována lhůta na výstavbu dle vydaných povolení (KÁT), a to naposled v roce 2018 až o 3 roky po splnění daných kritérií.
Vyjednávání s dodavateli aneb kolik nás to bude stát?
Nelze podceňovat ani další klíčový dokument jako je smlouva na realizaci projektu za danou fixní cenu. Dodavatelský trh solárních projektů není v Maďarsku příliš rozvinutý, proto dodávky projektů s vyšším instalovaným výkonem jsou zpravidla řešeny ze zahraničí. Omezená znalost lokálního trhu ze strany zahraničních firem klade vyšší časové požadavky na vyjednávání a často také zpřísňuje dodací podmínky pro investora. Navíc dodávky v těchto případech většinou probíhají v EUR, což sebou nese kurzové riziko.
V současné době se investiční náklady na výstavbu solárních elektráren v Maďarsku pohybují okolo 0,8 – 1,1 mil. EUR za MWp dle použité technologie, což je podstatně níže ve srovnání s investičními náklady v České republice, které v letech 2006-2010 postupně klesaly přibližně z 5,0 mil. EUR až na 2,5 mil. EUR za MWp.
Máme postaveno, připojujeme
Velmi důležitým milníkem v rámci realizace projektu je samotné připojení do distribuční soustavy. V této souvislosti se uzavírá smlouva o připojení, která upravuje podmínky připojení. Předchází jí jednání s příslušným regionálním distributorem ohledně plánu připojení, což je časově náročné zejména při větších instalovaných výkonech a různých lokalitách. Možnost připojení, nezbytné náklady na úpravu v distribuční síti a samotná délka vyjednávacího procesu mohou významně ovlivnit realizovatelnost projektů. Fyzické připojení elektrárny je podmínkou pro získání nároku na podporu, proto je nutné ošetřit maximální termín připojení anebo počítat s dostatečnou časovou rezervou.
Risk versus zisk
I přes podstatný pokles cen technologie není ekonomika projektů bez podpory únosná. V rámci systému pevných výkupních cen dle vydaných povolení KÁT dosahuje cena elektřiny vyrobené solárními elektrárnami 32 HUF/kWh (0,1 EUR), což představuje zhruba 40-50 % tržní ceny elektřiny vyrobené těmito zdroji. Ekonomické fungování je proto závislé na stabilitě podpory a vyvarování se retrospektivních zásahů. Mezi faktory omezující riziko retrospektivity patří nižší výše podpory než řadě okolních zemích, dané množství vydaných povolení a zavedení stropu na celkovou podporovanou výrobu. Nelze je však plně vyloučit a touto skutečností by také investoři měli počítat.
Výhled do budoucna
Jaká bude realita maďarských projektů, to ukáže až čas. Můžeme však očekávat, že díky trendu snižujících se investičních nákladů, rostoucí ceny elektrické energie, jednoduchosti realizace i provozu, postupnému vývoji bateriových systémů směřujících k ekonomicky smysluplnému skladování energie, budou solární projekty investorsky zajímavé a budeme se s nimi potkávat stále častěji, a to nejenom v Maďarsku.
Magdalena Malaníková, specialistka Projektového financování ČSOB