Francouzský úřad na ochranu osobních údajů CNIL udělil tento týden americké internetové společnosti Google pokutu 50 milionů eur (téměř 1,3 miliardy Kč). Důvodem jsou podle něj pochybení při nakládání s osobními údaji uživatelů. Podle listu The Wall Street Journal jde zatím o nejvyšší pokutu, jaká byla udělena v rámci nových pravidel Evropské unie na ochranu soukromí, známých pod zkratkou GDPR (General Data Protection Regulation).
Nová pravidla na ochranu soukromí vstoupila v platnost loni v květnu a mají pomoci hájit práva občanů proti zneužívání osobních dat.
CNIL dospěl k závěru, že Google si nedokázal zajistit adekvátní souhlas uživatelů pro zpracování jejich dat za účelem personalizované reklamy. Úřad kromě jiného tvrdí, že firma uživatelům neposkytla jasné a snadno dostupné informace o tom, jakým způsobem je s jejich údaji nakládáno. Souhlas, který od nich získala, pak podle úřadu není "specifický" a "jednoznačný", jak vyžaduje GDPR.
Podle úřadu tak byla v obou případech porušena pravidla GDPR. "Zjištěná pochybení zbavují uživatele zásadních záruk ohledně zpracování dat, které může odhalit důležité části jejich soukromého života," upozornil CNIL.
Jde o hodně peněz
Podle analytika Bloomberu Tamlina Basona je více než samotná pokuta škodlivější jiný fakt. Je to přesvědčení, že společnost shromažďuje osobní údaje nezákonně. To je také největší hrozba pro provozovatele sociálních sítí, neboť regulátoři tím v podstatě odmítají způsob, jakým tyto firmy žádají o souhlas se získáním údajů.
Výše francouzské pokuty pro Google byla tentokrát osekána. V sázce je ale hodně, protože firmám by v případě nedodržení pravidel ale mohla hrozit pokuta dosahující až 4 % jejich globálního ročního příjmu. Ta by pro Google mohla dosahovat až 4,4 miliardy dolarů a pro až 4,9 miliardy.
Francouzský regulátor kromě toho požaduje, aby Google GDPR dodržoval. To by mohlo znamenat změnu v tom, jak přístroje s jeho operačním systémem Android žádají uživatele o souhlas. Výsledek? Méně sebraných dat, což by mohlo znamenat zásek do příjmů z reklamy.
Svoji kauzu by podle Bloombergu mohl prohrát i . Tato sociální síť totiž spojuje použití svých služeb se získáním souhlasu, což GDPR zakazuje. Kvůli stejnému problému čelí žalobám také , a .
První soudní kauzy týkající se GDPR se podle Bloombergu budou točit kolem toho, uživatelé se sběrem dat o nich souhlasili platným způsobem. Pak se boj přesune na to, zda mají platformy legitimní zájem na sběru dat. To by nakonec mohlo vést k analýzám, jak velké množství těchto údajů je nutné pro fungování té které služby.
Boj proti "dani z odkazu"
Google se proti francouzskému verdiktu v případu GDPR pravděpodobně odvolá. Toto ale není jediná unijní regule, se kterou v Evropě bojuje. Tou další je vznikající unijní zákon o autorském právu. Google, a další webové platformy by podle něj musely platit za to, že se ve výsledcích vyhledávání zpráv objeví části článků, které vyšly u jiných vykladatelů.
Google proti kontroverzní normě lobbuje, což bezpochyby sledují i technologické start-upy a menší platformy. Ty by podle návrhu reformy musely sledovat veškerý obsah na svém webu vytvořený uživateli, včetně fotek nebo audiozáznamů, a nelicencovaný obsah následně smazat nebo blokovat. To by znamenalo filtrování obsahu a možná další kapitálové náklady pro technologické start-upy, kterým jde primárně o rozšiřování uživatelské základny. Návrh unijního předpisu by jim tedy v dosavadní podobě mohl přinést překážku ve vstupu na trh.
Google si filtrování obsahu dovolit může. Vyhlídky, že by musel platit „daň z odkazu“, mu ale radost nedělají. Tvrdí kromě jiného, že by musel vybírat, komu z vydavatelů zpráv dát v procesu licencování přednost. Větší vydavatelé ale obvykle nabízejí více populárního obsahu, takže ti menší by se mohli ocitnout v nevýhodě. Podle Jennifer Bernalové, regionální manažerky Googlu pro veřejnou politiku, společnost uvažuje o tom, že by svou službu Google News (Google Zprávy) v reakci na novou legislativu stáhla z kontinentu.
Podle Bloombergu by se ale tato firma i jiné platformy mohla dani jednoduše vyhnout. Stačilo by prý, kdyby obsah přestala seřazovat. Přesouvání čtenářů na internetové stránky vydavatelů by se potom pravděpodobně propadlo.
Co přinese odklad?
Závěrečná třístranná jednání Evropské komise, členských států a Evropského parlamentu o nové unijní směrnici o autorském právu měla začít v pondělí 21. ledna. Kvůli neshodám však byla odložena. Podle Bloombergu tak ještě není vyloučeno, že kontroverzní „daň z odkazu“ a opatření na filtrování obsahu (články 11 a 13) z definitivního znění návrhu reformy, představené Bruselem už v roce 2016, nakonec vypadnou.
Podle dvou unijních činitelů by je dohoda stále možná během několika měsíců. Pokud to ale strany do květnových voleb do Evropského parlamentu nestihnou, může být celý proces odložen na pozdější část letošního roku.
Zdroje: ČTK, Bloomberg, CNIL