Regulace MiFID II začala platit loni v lednu. Pocítily ji už malé makléřské firmy, které jsou pod větším finančním tlakem. Podle některých názorů by jim kvůli tomu mohly hrozit fúze s jinými.
Cílem regulace bylo zajistit férovější smlouvy s investory a zvýšit transparentnost v oblastech, jako jsou upisovací poplatky. To se ale zatím nestalo. Investoři mají možná větší jasno v tom, za co platí. Změny, které jeden z největších evropských regulatorních experimentů na poli financí za poslední desítky let už ale stihl vyvolat, mohou mít vliv na konkurenční boj.
Než opatření s plným názvem Markets in Financial Instruments Directive II začalo platit, slučovaly banky a makléřské domy náklady na analýzu akciových trhů s celkovými poplatky na exekuci klientských obchodních pokynů, nebo analytický výzkum poskytovaly bezplatně. Podle nových pravidel musejí účtovat velkým investorům všechno. Tedy nejenom výzkum, ale i telekonferenční hovory nebo schůzky. Poplatky za výzkum je přitom nutné oddělit od poplatků za provedení obchodů.
Rozúčtování každé jednotlivé položky způsobilo chaos. Velké banky jsou na tom relativně lépe, protože náklady na výzkum jsou schopny dotovat penězi z jiných oddělení a stejné služby dokážou nabízet levněji, tvrdí správci aktiv i zástupci bank a hedgeových fondů, na které se odkazuje Reuters.
Svoji díru na trhu dokázali najít i malí specializovaní hráči. Největší problém mají středně velcí brokeři, říká Bloomberg. Ti jsou pořád moc malí na to, aby dokázali nabízet dostatečně široké portfolio, ale moc velcí na to, aby se dokázali zaměřit na jedinou oblast.
Menší obchodníci s cennými papíry mají také mnohem menší sílu při dojednávání kontraktů s investory. Mnohdy jsou jimi správci aktiv, kteří se sami čím dál víc snaží držet náklady na uzdě. Někteří menší brokeři tak už byli nuceni svůj research zlevnit, osekat - nebo se spojit s konkurencí. Některým by mohl hrozit i zánik.
Předzvěstí toho, co by se mohlo dít v letošním roce, jsou rozhovory o sloučení mezi australskou investiční bankou Macquarie a britskou makléřskou společností Liberum, předpovídá Nigel Bolton, jeden z šéfů oddělení akciových fundamentů v největším světovém správci aktiv . Americká společnost pro správu investic AllianceBernstein pak loni na podzim oznámila, že hodlá koupit nezávislou analytickou společnost Autonomous Research z londýnské City s více než 35 analytiky a pobočkami v Londýně, New Yorku a Hongkongu.
Účinek regulace tedy může být nakonec opačný. Místo aby konkurenci podnítila, může se trh nakonec koncentrovat. Tvrdí to třeba Jonathan Pitkanen, který ve společnosti ColumbiaThreadneedle pracuje jako vedoucí evropského oddělení pro výzkum úvěrů investičního stupně. “Spíše než k větší možnosti volby dojde ke koncentraci nabídky,” říká podle Bloombergu.
Data společnosti Greenwich Associates ukazují, že 60 % analytických služeb nadále obstarávají velké investiční banky, které také ochotněji svoje analytické týmy. Podle Reuters to nenaznačuje, že by stisk velkých bankovních domů povolil.
„Domnívám se, že to byl celkově dobrý začátek, je ale také pravdou, že část efektů se dostaví až později,“ řekl v nedávném rozhovoru s Bloomberg TV předseda evropského regulačního úřadu ESMA Steven Maijoor.
Obavy z dopadů následného tenčího analytického pokrytí a tenčí likvidity k provádění obchodů mají regulátoři v Británii a ve Francii. Netají se jimi třeba Robert Ophele, předseda francouzského regulátora pro finanční trhy (Autorité des marchés financiers). V listopadovém rozhovoru s Financial Times prohlásil, že regulace má na výzkum velmi neblahé účinky a měla by se revidovat.
Obdobně se v prosincovém rozhovoru s Patria.cz vyjádřil také šéf Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic.
V silné vyjednávací pozici jsou správci aktiv, kteří analýzy obvykle využívají. Naúčtovat je investorům se jim moc nechce. Většina za něj proto platí sama – a používá ho méně. Úzkostlivé počítání způsobilo, že se jejich průměrný rozpočet loni snížil zhruba o pětinu a letos se čeká další snížení o 5 až 6 procent, tvrdí společnost Greenwich Associates. Správci aktiv také letos možná sníží počet analytických a poradenských firem, po jejichž službách sahají, na 15,3 z loňských 15,7. V roce 2015 to bylo 20.
Jeden pozitivní efekt tu ale přece je. Firmy si začaly mnohem víc uvědomovat, kolik výzkum stojí, říká Pitkanen z ColumbiaThreadneedle.