Pokud se nebude ve světě prodlužovat životnost jaderných elektráren, naroste produkce emisí, míní ředitelka divize Mezinárodní energetické agentury (IEA) Laura Cozziová. V takovém případě by poklesl podíl výroby elektřiny z jaderných zdrojů ze současných zhruba 20 procent na asi pět procent z celkové výroby energií v roce 2040. Cozziová to řekla na dnešní prezentaci publikace Světového energetického výhledu v budově ministerstva průmyslu a obchodu.
"Energetický sektor je velice významným producentem emisí. Když snížíme výrobu z jaderných elektráren, tak nám naroste produkce emisí," řekla Cozziová. "Uvědomme si, že ačkoli nám narůstá produkce z obnovitelných zdrojů, máme tady otázku toho, že tyto zdroje jsou velice proměnlivé a nestabilní. Máme tu také otázku spolehlivosti našich dodávek elektřiny," poznamenala.
V České republice brzdí plány na možnou stavbu nového jaderného zdroje už několik let nejasnosti o způsobu financování. Posun by mohlo přinést čtvrteční mezinárodní energetické fórum, které se uskuteční v Poslanecké sněmovně. S příspěvky k tématu vystoupí premiér Andrej Babiš (ANO), ministryně průmyslu Marta Nováková (za ANO), vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl, generální ředitel Daniel Beneš a předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Představí se také potenciální dodavatelé stavby.
O stavbu jaderného bloku v Česku se podle dřívějších informací zajímá šest společností. Jde o ruskou státní společnost Rosatom, francouzskou , jihokorejskou KHNP, čínskou China General Nuclear Power, společný projekt Arevy a Mitsubishi Atmea a americký Westinghouse. Proti stavbě nového jaderného zdroje v ČR se dlouhodobě staví ekologové.
Nováková během loňského roku hovořila o tom, že o modelu stavby nového bloku by se mělo rozhodnout do konce roku 2018. Loni na podzim ona i premiér Babiš připustili, že vláda může rozhodnutí o případné stavbě nového jaderného zdroje odložit a prodloužit životnost Jaderné elektrárny Dukovany. Babiš následně zprávu o prodloužení provozu elektrárny a odkladu stavby označil za nesmysl vytržený z kontextu.
Náměstek ministryně průmyslu René Neděla dnes uvedl, že pokud se v Evropě nepřistoupí k prodloužení životnosti jednotlivých jaderných zdrojů, do roku 2040 by mohl kontinent přijít až o 100 gigawattů výkonu. "O 100 gigawattů, které jsou řiditelné a jsou v tom základním zatížení," řekl.
"Když přičteme uhelné zdroje, které se budou odstavovat, už je to poměrně velký výkon. Nikdo nehovoří o tom, že nebude rozvoj obnovitelných zdrojů, ten trend tady je. Je jenom potřeba, aby ten rozvoj byl v souladu s bezpečností, spolehlivostí a i konkurenceschopností v celé Evropě," doplnil.
O odstupování od uhelných zdrojů hovořila i Cozziová. "V Evropě vidíme, že mnohé země ustupují od využívání uhlí, takže celkově dojde k poklesu spotřeby uhlí. Mnohé jiné země se ale naopak obracejí k uhlí. Jihovýchodní Asie, Pákistán či Afrika budou mít svůj podíl na tom, že poptávka po uhlí bude stabilně růst," uvedla.
Zmínila také, že loni poprvé klesl pod jednu miliardu počet lidí, kteří neměli přístup k elektřině. "Především v Indii byly mnohé vesnice připojeny k národní distribuční síti. Předpokládá se, že během několika let bude celá Indie elektrifikována. Stále ve tmě je subsaharsaká Afrika," poznamenala Cozziová.