Víkendář: Další fáze Erdoganomie – potravinový terorismus

Turecká ekonomika po většinu minulého roku strádala. Desetiletí dlouhá expanze tažená úvěrovým boomem skončila finančními problémy, kurz liry k dolaru se propadl o 40 %, inflace se zvedla na 20 %, minimálně stovky firem spadly do bankrotu a miliony lidí jsou bez zaměstnání. The Atlantic tvrdí, že běžní Turci pociťují ekonomické problémy v mnoha oblastech, ale snad nejvíce to platí o potravinách. Prezident Recep Tayyip Erdogan hovoří o tom, že obchodní řetězce se snaží profitovat na běžných lidech, na kterých je páchán „potravinový terorismus“. A celou věc řeší například nařízeními, která prodejcům ukládají snížit ceny či bankám poskytovat úvěry za snížené úroky.

The Atlantic poukazuje na to, že podobné kroky se zabývají pouze důsledky ekonomické krize, ne jejími příčinami. A v nejednom případě páchají více škody než užitku. Ovšem Erdoganova ekonomická politika je jen pokračováním jeho kroků v jiných oblastech, kde se mu také daří plně prosazovat svou vůli. Prezident přitom tvrdí, že za ekonomickými potížemi jsou skryté síly ze zahraničí a slibuje, že s nimi bude bojovat. „Zničíme ty, kteří používají teror zeleniny a ovoce,“ prohlašoval například na jednom ze svých veřejných vystoupení.

Policie v Turecku prochází obchody a kontroluje ceny, za které nabízí potraviny. Inspektoři zabírají zboží ze skladů s tím, že jeho majitelé jej hromadí nezákonně a chtějí vydělat na růstu cen. Jenže ekonomové poukazují na to, že i kdyby se někteří o něco podobného pokoušeli, nejde o jádro problému. Prudké oslabení liry zvýšilo ceny dovozů včetně paliv, hnojiv či krmiv pro hospodářská zvířata. Klíčové zemědělské oblasti pak ještě postihly silné bouřky. Lidé ve městech jsou ale přesvědčeni, že jejich prezident za ně stále bojuje a zjedná nápravu, píše The Atlantic.

Velké prodejní řetězce pod tlakem skutečně snižují prodejní ceny potravin a zákazníky informují, že je prodávají se ztrátou. Snaží se alespoň omezit objem potravin, které může nakoupit jeden zákazník, a dražší potraviny radši vůbec nedávají do polic, aby na sebe nepřivolaly prezidentův hněv. Bývalý šéf ministerstva financí Faik Öztrak nicméně poukazuje na to, že vládní politika se nezabývá potřebnými strukturálními reformami a jen záplatuje objevující se problémy.

Po většinu Erdoganovy vlády přitom prezident těžil z rostoucí ekonomiky: Během 16 let se příjmy ztrojnásobily. Po posledních volbách ale získal mnohem větší moc a za ministra financí jmenoval svého zetě, který má nyní na starosti ekonomické otázky země. The Atlantic tvrdí, že právě hospodářské problémy budí podle průzkumů veřejného mínění největší obavy, investoři jsou zase znepokojeni koncentrací moci, ke které v zemi došlo.

Zdroj: The Atlantic