Americká centrální banka ignorovala apely prezidenta USA Donalda Trumpa, aby snížila oficiální úrokovou sazbu o pořádný kus, a zredukovala ji “jen” o čtvrt procentního bodu. Fed sice zároveň s okamžitou platností ukončil restriktivní prodeje dluhopisů ze své bilance, avšak tento ekonomice a trhům nápomocný krok kompenzuje pohled strukturu hlasování členů FOMC. Dva jestřábi hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny a nenašel se nikdo, kdo by zvedl ruku pro snížení o 50 bazických bodů což si před zasedáním přála nemalá část trhu.
To však nebylo vše. Skutečnou ranou pro trhy, které byly nastaveny na relativně holubičí poselství Fedu, bylo vysvětlení ze strany šéfa centrální banky J. Powella, že snížení o 25 bazických bodů je třeba chápat jako doladění měnové politiky uprostřed hospodářského cyklu. Tato neopatrná věta nepochybně musela vyvolat na finančních trzích dojem, že jde o jednorázovou akci, a nikoliv začátek dlouhého cyklu snižování úrokových sazeb. Powell přitom na tiskové konferenci dále zdůrazňoval, že redukce sazeb o 25 bazických bodů je fakticky “pojistkou” proti dalšímu zhoršování globálního výhledu, přičemž dodal, že nevidí důvody, proč by expanze americké ekonomiky neměla pokračovat.
Sečteno a podtrženo: Fed snížil úrokové sazby, ale vše zabalil do jestřábí hávu, což je asi nejlépe patrné z pohybu na výnosové křivce, která jednoznačně zploštěla. Jestřábí vzkaz, který šéf Fedu doručil, na druhou stranu neznamená, že na další snížení úroků v září či ve zbytku roku nedojde. Politika Fedu bude i nadále závislá na příchozích datech, a to nejen na těch makroekonomických, ale i na těch tržních. Mezi ně patří především tržní inflační očekávání, která se manifestují právě na delším konci výnosové křivky. Pokud dlouhé úrokové sazby půjdou dolů, a to ruku v ruce s klesajícími tržními inflačními očekáváními, potom Fed sníží sazby i příště.
Na samý závěr je pak třeba dodat, že nepříliš povedené vystoupení J. Powella na tiskovce mohou v následujících dnech a týdnech eventuálně vyhladit další klíčové figury Fedu jako např. Richard Clarida či John Williams, již mohou tržní očekávání nasměrovat na “žádoucí” trajektorii.