Ve snaze bojovat proti ekonomickým dopadům koronaviru na ekonomiku eurozóny nakoupí Evropská centrální banka (ECB) dluhopisy za 750 miliard eur (20,8 bilionu korun). ECB o tom informovala ve středu pozdě večer po neplánované schůzce svého měnového výboru. Program poběží do konce letošního roku a bude se vztahovat na dluhopisy státního i soukromého sektoru. Nový program bude poprvé od finanční a dluhové krize v eurozóně před zhruba 10 lety zahrnovat i řecké cenné papíry. Řecké státní dluhopisy se ve starších programech ECB tohoto typu nevyskytovaly, protože si po minulé finanční krizi ještě nezískaly dostatečnou investiční důvěru.
"Mimořádné časy vyžadují mimořádná opatření," uvedla šéfka ECB Christine Lagardeová. "Co se týče našich závazků vůči euru, neexistují hranice. V rámci našeho mandátu jsme odhodláni využít plný potenciál našich nástrojů," uvedla také.
https://t.co/RhxuVYPeVR
Kvůli pandemii koronaviru, jejímž epicentrem je v současnosti Evropa, se ekonomická aktivita v zemích eurozóny i mimo ně prakticky zastavila a akciové trhy klesají. Tento vývoj podle Reuters věští příchod hluboké ekonomické recese srovnatelné s globální finanční krizí z roku 2008.
ECB je pod silným tlakem, aby snížila náklady na úvěry u zadlužených zemí nejvíce zasažených koronavirem, jako je například Itálie. Včetně nového programu tak ECB už slíbila, že letos natiskne nové peníze za 1,1 bilionu eur (30,6 bilionu Kč).
Nový program s názvem Pandemic Emergency Purchase Programme (PEPP) představuje zhruba 6 % hrubého domácího produktu (HDP) eurozóny a bude trvat tak dlouho, odkud ECB neusoudí, že koronavirová krize skončila. Do konce tohoto roku to ale nebude.
ECB se kromě toho rozhodla rozšířit rozsah aktiv, které může nakupovat v rámci programu nákupů aktiv korporátního sektoru, na obchodní cenné papíry (commercial paper) nefinančních společností, což se děje vůbec poprvé. Kromě toho zmírní požadavky na kolaterál, aby banky mohly získávat peníze proti většímu množství svých aktiv poskytovaných ECB jako záruka. Konkrétně ECB rozšíří rozsah dodatečných úvěrových pohledávek (Additional Credit Claims), aby zahrnoval i pohledávky týkající se financování korporátního sektoru.
Italské a řecké výpůjční náklady dolů?
Italské výpůjční náklady dnes ráno výrazně klesly. Pokles těch řeckých očekává i řecký ministr financí Christos Staikouras. Podle něj má nárok na začlenění do programu ECB nyní řecká státní dluh v objemu zhruba 12 miliard EUR. Rozhodnutí ECB je podle něj gestem důvěry v řeckou politiku vyrovnávající se se zdravotní krizí.
Řecko na vrcholu finanční krize v roce 2015 skoro vypadlo z eurozóny a muselo třikrát požádat o pomoc mezinárodní věřitele. Pro tento rok očekává následkem dopadů koronaviru pouze nepatrný, ale přece jen kladný růst své ekonomiky, uvedl Staikouras ve středu.
ECB se tentokrát zavděčila
ECB bude nadále nakupovat cenné papíry podle podílu jednotlivých zemí v bance, takzvaného kapitálového klíče. Upozornila nicméně, že bude flexibilní a že se může od tohoto pravidla odchýlit. To je považováno za jasné znamení toho, že nebude tolerovat zvyšování spreadu, tedy růst rozdílu mezi výnosy státních dluhopisů zemí eurozóny, jako tomu v posledních dnech bylo u dluhopisů Itálie a Řecka.
Vlády a centrální banky zemí po celém světě kvůli hrozící krizi přišly s velkými plány na podporu svých ekonomik. ECB minulý týden zavedla nová stimulační opatření proti negativním dopadům koronaviru, trhy tím však neuklidnila. ECB se stala terčem kritiky za to, že v porovnání s drastickými opatřeními, která podnikla centrální banka Spojených států (Fed), nedělá dostatečné kroky na podporu ekonomiky zemí platících eurem.
Tentokrát však představitelé eurozóny, kteří byli minulý týden kritičtí ke stimulačním opatřením ECB, banku podpořili a její nová opatření vítají. Jsou mezi nimi francouzský prezident Emmanuel Macron či ministři hospodářství Německa a Španělska.
Zdroj: ČTK, FT, Twitter, ECB, CNBC, http://www.ekathimerini.com/