Na počátku současné krize neodrážel trh korporátních obligací takové obavy jako akcie. Po několika týdnech se to ale změnilo a na počátku dubna se již rizikové spready nacházely téměř na trojnásobku předchozích hodnot. Na svém populárním blogu to píše odborník na valuace a akcie Aswath Damodaran s tím, že nahoru vystřelila i riziková prémie akciového trhu. Ta se podle jeho odhadů na konci března pohybovala kolem 7,75 %, šla spolu s růstem cen akcií dolů a nyní ji Damodaran odhaduje na 5,39 %. To znamená, že „cena rizika se na akciovém trhu posunula směrem k předkrizovým úrovním“.
Damodaran míní, že vývoj cen mědi je v souladu s očekáváním globálního ekonomického útlumu. Zlato by mělo sloužit jako bezpečný přístav, ale podle profesora muselo zklamat ty, kteří v něj opravdu věří, protože jeho posílení není nijak razantní. Bitcoin se naopak doposud chová jako rizikové aktivum podobné „velmi rizikovým akciím“.
„Po celá desetiletí jsme pracovali s příliš zjednodušeným rozdělením akcií na růstové a hodnotové. Ty, které se obchodují s nízkou valuací, tedy s nízkým PE či poměrem tržní ceny a účetní hodnoty akcie, jsou považovány za hodnotové akcie. Ty, které mají valuační násobky vysoko, jsou označeny za růstové... Pokud ale jste skutečným hodnotovým investorem, víte, že takhle hodnotu popsat nelze, protože má mnoho dalších dimenzí. Mezi ně patří kvalita managementu, tržní pozice či nízké zadlužení,“ píše Damodaran.
Podle něj má rozdělení na růst a hodnotu smysl ve vztahu k existujícím aktivům či aktivitám budoucím. Hodnotoví investoři se totiž snaží najít přehlíženou hodnotu aktiv existujících, a zaměřují se tak většinou na usazenější odvětví a firmy. Růstoví investoři se zase snaží najít skrytou hodnotu spojenou s růstem, a tudíž budoucími aktivitami dané společnosti. Damodaran následně poukazuje na to, že pokud se držíme popsaného tradičního rozdělení, pak od roku 1927 jednoznačně vítězí hodnotová strategie. Nicméně pohled na posledních deset let ukazuje, že situace se obrátila a navrch měl růst.
Hodnotoví investoři tento obrat většinou vysvětlují finanční krizí roku 2008, intervencemi Fedu a výjimečnými výkony akcií ve skupině FAANG. Takové argumenty implicitně znamenají, že toto období zase pomine a hodnota bude opět dominovat. Damodaran poukazuje na fakt, že na počátku krize současné se někteří hodnotoví investoři domnívali, že pokles akcií je i „trestem příliš optimistických růstových investorů“. Jenže brzy se ukázalo, že „trestány“ jsou zejména akcie hodnotové.
Damodaran celkový vývoj na poli hodnota/růst komentuje s tím, že podle něj došlo k úpadku hodnotové strategie, která se stala příliš rigidní, ritualistická a zahleděná sama do sebe. To znamená, že se drží dnes již nesmyslných pravidel a čísel, „neustále oslavuje Buffetta a Mungera a ukazuje prstem na všechny, kteří investují do růstu nebo technologií.“ K tomu došlo ke změnám v ekonomice a chování firem, které významně snižují relevanci násobku tržní ceny a účetní hodnoty akcie, který se ale stále široce používá.
Hodnotové investování se podle Damodarana může vrátit na výsluní, ale muselo by se stát flexibilnější ohledně vnímání hodnoty a muselo by se méně držet idolů. Hodnotový investor se pak podle profesora musí smířit s tím, že i když udělá dobrou valuaci, může si vést hůř než ti, „kteří investují na základě astrologie, protože štěstí může mít navrch nad prací a dovednostmi i v dlouhém období.“
Zdroj: Blog Aswatha Damodarana
Foto od Víťa Válka z Pixabay