Určitá ekonomická role soukromých úspor existuje a bude existovat vždy. Jen role úspor uložených v bance skončila se zavedením peněžního systému ve formě účetních peněz. Technicky vzato banky pro svoji činnost nepotřebují, aby střádalové své úspory drželi v bankách. Banky (společně s jejich dlužníky) totiž vklady tvoří, ne přijímají, jak se mnoho lidí mylně domnívá. Nicméně peníze v hotovosti může střádal z banky vyzvednou pouze ve formě hotovosti emitované výhradně centrální bankou (nikoliv bankovek emitovaných danou bankou). Z tohoto důvodu jsou banky nuceny usilovat o to, aby jejich klienti své peníze drželi na svých vkladových účtech v bankách, protože banky mají jen velmi omezené možnosti, jak získat hotovost od centrální banky, kterou by vyplácely svým klientům. Z tohoto důvodu je tedy rovněž nepředstavitelné, aby banky začali svým klientům "vyplácet" záporné úroky, protože pak by všichni své úspory z bank chtěli vybrat, což ale jednoduše není možné. Proto pokud jsou centrální bankou stanoveny záporné úrokové sazby, pak likvidita bank uložená u centrální banky je "úročena" záporně ale banky toto záporné úročení již nemohou přenést na své klienty prostřednictví záporného úročení vkladů. A tak jediným výsledkem záporného úročení je pouze vysávání vlastního kapitálu bank centrální bankou, což má za následek menší odolnost bank vůči krizím a menší schopnost bank poskytovat další úvěry. Jediným smyslem existence bank není (a nikdy samozřejmě nebude) pouze role zprostředkovatele plateb. Hlavní rolí bank je zajistit, že bankou emitované peníze budou kvalitní, tedy že budou půjčeny subjektům, které budou spolehlivé v ohledu splácení jejich závazků vůči bance.
Richard Fuld
