Vzestup světové ekonomiky z hlubin koronakrize pomalu vyprchává, konec roku je stále nejistý a zdrojů obav je mnoho. Nadcházející zima může vyvolat další vlnu koronaviru a na vakcínu se stále čeká. Vládní podpora zaměstnancům i bankovní moratoria vyprší. A napětí mezi USA a Čínou se může před listopadovými volbami ještě zhoršit a podkopat podnikatelskou důvěru.
"Měli jsme tu odraz zpět na maxima," řekl Joachim Fels, globální ekonomický poradce Pacific Investment Management, pro Bloomberg Television. "Od té doby se momentum trochu vytrácí."
Ve snaze dostat ekonomiku co nejvíce do normálu, jak je to jen v pandemii možné, vložily vlády do fiskální a měnové podpory téměř 20 bilionů dolarů. Můžou přitom poukázat na spoustu úspěchů. V USA v srpnu prudce klesla nezaměstnanost a světlou nadějí byl i trh s bydlením. Slušná data z průmyslu zveřejňuje také Německo. A zotavování v Číně vidí optimisté jako ukazatel toho, kam směřuje zbytek světa.
Řada problémů
Udržet tempo na všech těchto frontách ale nebude snadné. Pravděpodobně to bude vyžadovat, aby tvůrci politik navýšili své úsilí, a to v okamžiku, kdy se někteří naopak snaží se omezovat. I přes veškerý vědecký pokrok nebude vakcína v dohledné době k dispozici v takovém rozsahu, aby bylo možné držet virus pod kontrolou.
Mezitím tu jsou brzdy růstu. Například státní podpora sice pomohla na trzích práce k počátečnímu oživení – to ale byla ta jednodušší část. Další na řadě je přeorganizovávání podniků, přerozdělování zdrojů a rekvalifikace pracovníků v odvětvích, která již nejsou životaschopná. Tento druh restrukturalizace bude nějakou dobu trvat.
Tento měsíc signalizují jedny z nejznámějších průmyslových firem snížení počtu pracovních pozic. Společnost A.P.Moller-Maersk plánuje generálku, která má ovlivnit tisíce pracovníků. Motor osekává zhruba 5 % svých amerických pracovníků a United Airlines zruší v rámci zúžení provozu příští měsíc 16 000 pracovních míst.
Jsou tu ale i další znepokojivá znamení. V Číně, kde se před několika měsíci podařilo zadržet virus, spotřebitelé stále nechtějí utrácet a poté, co narostly nesplácené dluhy, vykázaly největší banky v této zemi svůj nejhorší pokles zisku za více než deset let.
Američtí poslanci dále jednají ohledně dalších fiskálních stimulů, které mohou být nutné k udržení oživení největší ekonomiky světa. 1,4 milionu nových pracovních míst v srpnu bylo „velkým krokem správným směrem,“ uvedl Ryan Sweet, vedoucí výzkumu měnové politiky u Moody’s Analytics. Jenže ekonomika si musí toto tempo udržet, dodal Sweet, a „bez fiskálních stimulů to bude těžké“.
Ukazatele aktivity v Evropě pokulhávají a továrny se snaží své náklady osekat. Ziskové marže stlačuje slabá poptávka a snižování cen. Francie a Německo rozšířily své programy krátkodobého propouštění zaměstnanců, ale Velká Británie plánuje ten svůj v říjnu ukončit, což může ohrozit miliony pracovních míst. Japonský premiér Šinzó Abe, který minulý měsíc oznámil svou rezignaci ze zdravotních důvodů, na tiskové konferenci varoval, že „se blíží zima“ a národ se bude muset připravit na zadržení viru.
Názor ekonomů Bloombergu
"Vysokofrekvenční data ve druhém čtvrtletí vykreslují obrázek rychlého oživení a ve třetím následné pozastavení (kdy aktivita je stále ještě velmi nízko oproti úrovni před virem). Je tu prostor pro další růst. Pokud by USA zvládly zadržet virus stejně dobře jako Německo a vrátily se do práce, to by bylo například významné pozitivum. Abychom se vrátili k normálu před virem, bude nutná vakcína,“ vyjádřil se Tom Orlik, hlavní ekonom.
Akciové trhy mohou v příštích měsících v důsledku postupného omezování nouzové fiskální podpory investory zklamat. "Pokud jde o valuace, musíme se dívat za hranice toho, co se stalo minulý týden, v dlouhodobějším horizontu," uvedla Catherine Mann, hlavní ekonomka společnosti . "A dlouhodobý pohled z hlediska podpory spotřeby nevypadá teď moc dobře, a tedy ani obchodní investice a růst americké ekonomiky.“
Vše zastiňuje další šíření viru a růst nakažených po celém světě. Warwick McKibbin z Brookings Institution a Australia National University tvrdí, že i když se vakcína vyvine, její zpřístupnění v potřebné míře po celém světě bude nějakou dobu trvat. Podle jeho modelů by mohl virus do roku 2025 stát světovou ekonomiku přibližně 35 bilionů dolarů. "Než se začnou snižovat ekonomické náklady, musíte nechat proočkovat docela velkou část populace," dodal.
Zdroj: Bloomberg