Pandemie koronaviru se výrazně podepsala na hospodaření zemí EU a vedla k dalšímu zadlužování. Není to vlastně nic překvapivého, nicméně teprve včera se trhy měly možnost seznámit s kompletními výsledky za třetí kvartál zveřejněnými Eurostatem. Na průběžných číslech je jasně vidět, jak silně se na hospodaření jednotlivých států podepsala jarní vlna i podzimní oživení. Ještě na začátku roku se schodek rozpočtů zemí eurozóny pohyboval pod hranicí tří procent, nicméně už ve druhém kvartále se zečtyřnásobil. S oživením ve třetím čtvrtletí přišlo i relativní zlepšení a zmenšení schodku na necelých 6 %. Tyto deficity se automaticky propisují i do vývoje dluhu, který se v případě eurozóny dostal na konci třetího kvartálu nad úroveň 93 % HDP.
Samozřejmě jsou to „jen“ relativní čísla, takže odrážejí i propad jmenovatele v podobě nominálního HDP, nicméně svoji vypovídací schopnost nepochybně mají. Navíc zdaleka totiž nejde jen o HDP, protože nominální dluh jako takový se v tomto čase zvýšil v meziročním srovnání o 943 mld. eur. Je to dokonce více než v časech finanční krize po pádu banky Lehman Brothers. A vzhledem k tomu, že návrat k normálu zůstává stále ještě vzdálený, s takto vysokým dluhem se trhy budou muset naučit žít. Nakonec jim v tom úspěšně napomáhá ECB, která funguje jako největší věřitel jednotlivých států a jak vyplývá z jejího včerejšího jednání, hodlá v této úspěšné politice dál pokračovat. Ve svých portfoliích už má mimochodem bondy za 3,7 bilionů eur, z nichž větší část tvoří právě dluhopisy jednotlivých členských zemí.
Nejvíce zadluženými zeměmi eurozóny zůstávají Řecko, Itálie a Portugalsko. Dluh té první na konci třetího čtvrtletí dosáhl dvojnásobku ročního HDP (přesně to bylo 199,9 %), Itálie zase poprvé překonala hranici 150 % (154,2 %) a Portugalsko 130 % metu (130,8 %). „Klub“ zemí s dluhem přesahujícím sto procent HDP se za poslední rok rozrostl z pěti na sedm a asi nemá smysl dodávat, že do něj patří i druhá největší země platící eurem – Francie, která se mimochodem podílela na onom zmíněném biliónovém navýšení dluhu nejvíce.
A jak si v tomto dluhovém víru vedla ČR? Její dluh rovněž svižně rostl a dostal se za hranici 38 % HDP, tedy na úroveň, kde byl naposledy v roce 2016. V meziročním srovnání její relativní zadlužení vzrostlo sedmým nejpomalejším tempem a je tak čtvrtou nejméně zadluženou zemí EU.
TRHY
Koruna v průběhu včerejšího obchodování úspěšně zdolala metu 26,10 EUR/CZK a zakončila den jen těsně pod ní. Zprávy o prodloužení domácího nouzového stavu, který umožňuje zachovávat vysokou míru restrikcí, ji nijak neovlivnily, a česká měna se spíše soustředila na dění v zahraničí. Hlavní událostí dnešního dne bude nepochybně zveřejnění indexů nákupních manažerů v eurozóně, které naznačí, jak se dařilo ekonomice eurozóny – a především pak Německa – na začátku roku.
V zásadě velmi nudné zasedání ECB včera euru nedokázalo nijak ublížit – spíše naopak. Prezidentka ECB na adresu silnějšího eura pouze uvedla, že banka jej (pouze) monitoruje s ohledem na to, že by silnější měna mohla mít negativní vliv na inflaci.
Dnes dopoledne nicméně mohou být býčí choutky eura nabourány lednovými reporty podnikatelských nálad (PMI) ve Francii a Německu, respektive v celé eurozóně. Na jednu stranu evropští manažeři mohli ocenit, že se podařilo dotáhnou do konce brexit, ale na straně druhé jistý pesimismus mohlo přinést protažení lockdownů napříč západní Evropou. Zajímavé bude sledovat, jak se zimní vlna pandemie podepisuje především na německém indexu PMI v průmyslu, který se dosud držel velmi vysoko.