Ústavní soud se snaží podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ovlivnit politickou situaci v zemi a otřásá důvěrou lidí v ústavní systém. Měnit pravidla v průběhu hry je nestandardní. Předseda soudu Pavel Rychetský není podle Babiše nestranným ústavním soudcem, snaží se ovlivňovat výsledky voleb a premiéra napadá v médiích. "Jsem si vědom, že (rozhodnutí soudu) musím respektovat a není proti tomu žádné obrany," uvedl Babiš. Jde podle něj o cestu, jak ho dostat z politiky. Prezident Miloš Zeman se v reakci na rozhodnutí ÚS omezil na obsah dopisu, který soudu zaslal. Varoval v něm před ústavní krizí v případě úprav volebního zákona.
Babiš nepovažuje za reálné, že Sněmovna by se shodla rychle na novém znění zákona. "Načasování je jasný důkaz, že jde o účelové politické rozhodnutí. Ústavní soud způsobí to, že další vlády budou neakceschopné, Sněmovna nefunkční, bude téměř nemožné udělat vládní většinu," uvedl Babiš. Dodal, že se mění pravidla, která platila dvacet let. "Jde o další způsob, jak odstranit Babiše z politiky," doplnil.
Vyzval Rychetského, aby se vyjádřil k tomu, zda bude za opoziční hnutí STAN kandidovat za dva roky na funkci prezidenta.
Soud zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů. Nález nemá časový odklad, dopadne už na letošní podzimní sněmovní volby.
Zeman se v reakci na rozhodnutí ÚS omezil na obsah svého dopisu
Prezident Miloš Zeman se v reakci na dnešní rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS) o zrušení části volebního zákona omezil na obsah dopisu, který soudu dříve zaslal. Na twitteru to uvedl mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Hlava státu v dopisu varovala před rizikem neřešitelné ústavní krize v případě úprav předpisu, kritizovala také to, že soud o záležitosti za tři roky nerozhodl. Rozhodnutí soudu kritizuje bývalý prezident Václav Klaus a Institut Václava Klause (IVK).
Ústavní soud zrušil část zákona o parlamentních volbách kvůli porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získání pěti procent hlasů. Dosud potřebovaly dvojkoalice deset procent, trojkoalice 15 a koalice čtyř a více stran 20 procent. Soud škrtal i v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a průběh skrutinia, tedy rozdělování mandátů.
Zeman dopis napsal jako amicus curiae, takzvaný přítel soudu, tedy někdo, kdo není účastníkem sporu, ale soudu nabídne svůj názor. Zdůvodnil to tím, že je jako hlava státu zodpovědný za ústavní stabilitu České republiky. Ústavní soud uvedl, že dopis nemůže považovat za relevantní procesní návrh, protože prezident není účastníkem řízení.
Zeman upozornil, že už na konci prosince rozhodl o vyhlášení termínu voleb. Zásah do probíhajícího volebního procesu proto považoval za ústavně nezodpovědný, protože už začala volební kampaň a organizace voleb.
Zároveň podotkl, že zrušení části volebního zákona může znamenat destabilizaci ústavního systému ČR. Politici nyní musejí v krátké době nalézt shodu nad novým zněním zákona, a to ve Sněmovně i v Senátu. Prezident varoval před tím, že pokud by se například poslanci a senátoři neshodli na uspořádání volebních krajů, nemohly by se včas konat volby do Sněmovny. Noví poslanci by tak nemohli nahradit ty dosavadní. Senát by v takové situaci bez Sněmovny novelu volebního zákona přijmout nemohl. Zároveň by podle Zemana nebyla vláda povinna podat demisi, protože by se neuskutečnila ustavující schůze nové Sněmovny.
Zeman v dopise také poznamenal, že má-li nastat spravedlnost, musí přicházet co nejrychleji. V té souvislosti poukázal na to, že Ústavní soud o návrhu senátorů nerozhodl více než tři roky.
Ústavní soud za "nečinnost" kritizoval i Klaus a IVK. V prohlášení, které poskytl ČTK Petr Macinka z IVK, uvedli, že ÚS rozhodl zcela nečekaně a bez vážné veřejné diskuse, jeho rozhodnutí označili za nezodpovědný politický aktivismus. ÚS se podle institutu proměnil v destabilizátora a znefunkčnil volební systém.
Klaus s IVK poukázali na to, že podle dosavadního volebního systému se konaly parlamentní volby již pětkrát. Rozhodnutí ÚS má podle nich účelový charakter, které zásadně ovlivňuje přípravu voleb. "Ústavním soudem vynucená změna v každém případě přinese slabší vlády, chaotičtější koalice a roztříštěnější politickou scénu," uvedl IVK. Institut také poukázal na to, že předseda ÚS Pavel Rychetský byl v době příjímání volebního zákona místopředsedou vlády, ministrem spravedlnosti a předsedou vládní legislativní rady, považují ho proto za spoluautora zrušených částí zákona.