Poptávka po elektrické energii na hlavu byla v posledních pár desetiletích v USA poměrně stabilní, poptávka po celkové energii na hlavu dokonce klesala. Zčásti je to dáno odrazem větší efektivity ve využívání energií, částečně jde o výsledek posunu od průmyslu ke službám, které jsou méně energeticky náročné. Tvrdí to ekonom Tim Taylor na základě nové analýzy od National Academy of Sciences, která se zaměřuje na budoucnost elektrické energie.
Významným tématem je ve zmíněné oblasti doprava. V té je poptávka po energiích v USA uspokojena elektřinou jen asi z 0,1 %. Jestliže prudce poroste množství elektromobilů, mělo by se to výrazně změnit. Pokud pak budou elektromobily dobíjeny zejména v domovech, výrazně se změní i přenos elektrické energie. A Taylor dodává, že v digitální ekonomice je obecně mnohem větší poptávka po tomto druhu energie. Podle některých odhadů například datová centra a sítě spotřebovaly v letech 2014–2015 asi 2 % celkové výroby elektrické energie ve světě.
Růst poptávky tažený elektromobilitou a digitální ekonomikou by mohl být zčásti eliminován rostoucí efektivitou spotřebičů v domácnostech, ale proti tomu zase půjde to, že i domácnosti budou možná přecházet od jiných forem energií k elektrické. National Academy of Sciences pak tvrdí, že „ekonomika, která se zbavuje uhlíku, je ekonomika, která přechází k elektrické energii.“ Následující graf ukazuje strukturu výrobních zdrojů v USA:
Je tedy zřejmé, že výrobě elektřiny ve Spojených státech stále dominuje uhlí a zemní plyn a jejich posun k dekarbonizaci je tedy v této oblasti jen omezený (posun od uhlí k plynu je někdy nazýván mírnou dekarbonizací). Podle Taylora se nezdá, že by v USA nastal nějaký větší příklon k vodním či jaderným elektrárnám, dekarbonizace tedy bude o větším využívání zelených energií. K tomu ekonom dodává, že podle jeho pocitu ale řada politiků nemá představu o tom, co to vlastně znamená – že nestačí jen zvýšit samotné kapacity větrných a slunečních elektráren, ale také investovat do přenosových a rozvodných sítí.
Podle analýzy bude nastávat přesun k decentralizované výrobě elektřiny, kde nejmenší výrobní jednotkou budou panely na střechách domů, které budou energii dodávat do sítě. Poroste schopnost naceňovat elektrickou energii podle stupně zatížení a využití systému, na stranu druhou budou domácnosti více rozlišovat ve své poptávce – někdo nebude chtít větší změny, jiný ocení možnost rychle si dobít svůj elektromobil. Navíc se budou přidávat témata bezpečnosti, včetně té kybernetické.
Ve výsledku se tedy bude zvyšovat složitost soustav. K tomu Taylor dodává podstatnou věc: Celé odvětví je zčásti přirozeným monopolem a proto tu bude mít i nadále velkou roli stát a regulace. Vývoj by pak měl směřovat k tomu, že regulace bude ucelená a bude vycházet z celkového obrázku a nebude docházet k tomu, že problémy budou řešeny lokálně a až v době, kdy budou skutečně palčivé.
Zdroj: The Conversable Economist