Plány americké vlády na obnovu infrastruktury zahrnující i oblasti, jako je rozšíření přístupu k vysokorychlostnímu internetovému připojení, jsou pozitivní. Pro Bloomberg Markets to uvedl známý ekonom a bývalý ministr financí americké vlády Lawrence H. Summers. Summers se dříve kriticky vyjadřoval k rozsahu vládní stimulace, na samotné investice do infrastruktury má ale jiný pohled. V rozhovoru také zmínil, že po období, kdy se americká ekonomika bude přehřívat, se podle něj vrátí do stavu dlouhodobé stagnace.
Summers hovořil o tom, že prezident Biden bude své plány na obnovu infrastruktury představovat postupně a tudíž ještě nemáme celkový obrázek. Pozitivně hodnotí i plány na zelené investice a tým, se kterým Biden pracuje. Významným tématem je pak podle ekonoma také to, zda demokracie dokáže v USA udržet svou pozici. K tomu je nutné, aby vláda prováděla investice, které ukážou, že tento model je skutečně prospěšný všem. To samé platí o fungování celé ekonomiky, která by měla svým fungováním rovněž prospívat všem vrstvám společnosti.
Jaký budou mít na ekonomiku a firemní sektor dopad plánované změny v daních? Summers uvedl, že ve Spojených státech se na daních ze zisků vybírá ročně částka odpovídající asi 1 % HDP, což „je přibližně polovina toho, co bylo vybíráno dříve.“ Předchozí vláda přitom snížila sazby ještě více, než si korporace přály. A Summers podle svých slov rozhodně nesouhlasí s obvyklým argumentem, podle kterého vyšší daně tlačí nahoru náklad kapitálu a to pak omezuje investice korporátního sektoru.
V současném prostředí velmi nízkých reálných sazeb a vysokých valuací obchodovaných firem není podle Summerse pravděpodobné, že by zvýšení sazeb ze zisků mělo nějaký podstatný vliv na investice firem. Dodal, že takové zvýšení je „naprosto správná věc“, kterou by vláda měla udělat. Sazby se podle ekonoma pohybovaly za vlády řady prezidentů nad 30 % a k tomu je ve Spojených státech „velmi štědrý přístup ohledně toho, jak se daňově nakládá s investicemi,“ včetně způsobu jejich odepisování.
Summers pokračoval s tím, že podle některých názorů by zvýšení sazby daně ze zisků na 28 % vedlo ke snaze převádět příjmy do zahraničí. Proto on sám souzní s tím, o čem hovořila Janet Yellenová. Tedy o nutnosti globální spolupráce, která by bránila „destruktivní daňové konkurenci“, kdy se některé země snaží nízkými sazbami získat nad jinými výhodu a přetáhnout k sobě ekonomickou a korporátní aktivitu.
Ekonom vše zakončil s tím, že on se tedy negativního dopadu diskutovaného zvýšení daní neobává, jeho výsledkem by měla být mimo jiné větší ekonomická rovnost a plán současné vlády by také měl přinést lepší prevenci daňových úniků. A posléze by se měly přidat pozitivní efekty vyšších investic do infrastruktury, které by vyšší zdanění pomáhalo financovat.
Zdroj: Bloomberg Markets