Dnes a zítra přicházejí asi nejzajímavější čísla z tuzemské ekonomiky. Ta dnešní za tuzemský maloobchod v dalším lockdownovém měsíci dopadla lépe, než analytici očekávali. Maloobchodní tržby bez motorových vozidel v únoru meziročně bez očištění klesly o 5,8 %, zatímco konsensus byl nastaven na proprad o 7,8 %. Meziměsíčně po očištění o sezónní vlivy dokonce vzrostly o 2,8 %. A jak na tom bylo v únoru nejvýznamnější tuzemské odvětví – průmysl, se dozvíme zítra.
U zítřejších dat o průmyslu budou zajímavé nejenom nové zakázky, které by měly alespoň podle již zveřejněných předstihových ukazatelů dopadnou příznivě, ale i samotná výroba, která letos naráží na dva základní problémy. Tím prvním je nedostatek některých komponent pro automobilový průmysl a tím druhým, který s ním částečně souvisí, jsou rychle rostoucí ceny vstupů. V každém případě půjde o zajímavá čísla, která napoví, v jaké kondici byla v únoru česká ekonomika i jaké vyhlídky má průmysl v nejbližších měsících. Zda se mu daří kompenzovat výpadek uzavřených či výrazně omezených odvětvích tak, jako ve druhé polovině loňského roku.
První únorová čísla už přicházejí i z Unie a jedním z prvních je nezaměstnanost, která v posledních měsících v důsledku náběhu další vlny pandemie přestala klesat. Docela jasně tím vlastně naznačila slabší kondici evropské ekonomiky v úvodu letošního roku. Oficiální bleskový odhad HDP však přijde na řadu až koncem tohoto měsíce, a tak prozatím nezbývá než si obrázek postupně skládat z dostupných dílčích dat, mezi něž data z trhu práce nepochybně patří.
Za celou EU nezaměstnanost už druhým měsícem stagnuje na úrovni 7,5 %, zatímco v eurozóně, kde je tradičně vyšší, dosáhla 8,3 %. Dopad protipandemických restrikcí je z nových čísel tak docela patrný, i když je velmi nerovnoměrný. Zatímco Německo nebo ČR se mohou těšit z drobného poklesu míry nezaměstnanosti i v tak problematickém měsíci jako byl únor, ve Francii nebo Španělsku, které je mimochodem problémem nezaměstnanosti postiženo nejvíce, tomu bylo právě naopak. Zajímavý byl tentokrát i symbolický pokles nezaměstnanosti nejmladší generace na trhu práce. Nic se ovšem nemění na faktu, že mezi mladými do 25 let je nezaměstnanost ve srovnání s celkovými výsledky více než dvojnásobná. V ČR dokonce téměř trojnásobná. K výraznému zlepšení situace na trhu práce však dojde teprve až s koncem lockdownu a obnovením ekonomického růstu. První známky bychom v tomto směru mohli vidět už v tomto čtvrtletí.
TRHY
Koruna
Koruna se těší příznivější náladě na trzích a po většinu včerejšího dne se držela jen těsně nad hranicí 26 EUR/CZK. Zápis z jednání bankovní rady, který byl v úterý zveřejněn, už nepřinesl žádná velká překvapení. Už na tiskové konferenci po minulém jednání zaznělo asi to nejdůležitější a sice, že růst sazeb ČNB je v podstatě podmíněn zřetelnými signály ústupu pandemie. Bankovní rada nicméně vnímá rizika mírně proinflačně, a o to víc proto budou pro další rozhodování podstatná nová čísla z ekonomiky z dneška a zítřka.
Zahraniční forex
Pokračující negativní korekce delších výnosů amerických vládních dluhopisů bere vítr z plachet dolaru. Výsledkem je, že eurodolar maže předchozí ztráty a již se dokonce přiblížil k úrovni 1,19. Hlavním bodem dnešní seance by mělo být večerní zveřejnění podrobného zápisu z posledního jednání Fedu. Trh může především zajímat debata o prvním zvyšování sazeb a zahájení procesu utlumování kvantitativního uvolňování v kontextu březnového nárůstu delších úrokových sazeb.
Dnes zasedá polská centrální banka, a přestože tisková konference prezidenta NBP Glapinského se odehraje až v pátek v 15:00 hodin, tak rozhodnutí a komentář Výboru pro měnovou politiku může trhem pohnout. V Polsku totiž právě probíhá třetí vlna epidemie a NBP patří v regionu mezi nejagresivnější centrální banky, pokud jde o možnou pomoc ekonomice ze strany monetární politiky. Tentokrát však změnu (resp. redukci) oficiální úrokové sazby neočekáváme, neboť jednak by to znamenalo její posun do záporného teritoria (aktuálně činí 0,10 %) a jednak inflace opět významně přestřeluje inflační cíl (v březnu činila 3,2 %).
NBP nicméně s ohledem na negativní dopad pandemie na ekonomiku (růst HDP byl v prvním čtvrtletí zřejmě záporný a ve druhém může být stále velmi slabý) může zůstat v silně holubičím módu, což bude zřejmé z komentáře vydaného dnes odpoledne. Ten bude obsahovat nejen připravenost pokračovat v nákupech vládních dluhopisů, ale i hrozbu možných intervencí proti zlotému. Polská měna je přitom již o 4 % slabší ve srovnání s úrovní v polovině prosince 2020, kdy NBP poprvé proti zlotému intervenovala. Dnešní reakce zlotého na výstupy ze zasedání NBP by neměla být dramatická. Vývoj na polském devizovém trhu však bude také hodně ovlivněn vývojem úrokových sazeb v USA (a eurozóně), které prostřednictvím úrokového diferenciálu spolu-determinuje atraktivitu zlotého v krátkodobém horizontu. Aktuální pokles delších amerických úrokových sazeb přitom zlotému (jakož např. forintu) přitom dočasně prospívá.