Carmen Reinhartová je známá osobnost, která nyní působí jako hlavní ekonomka Světové banky. V rozhovoru pro Bloomberg Markets mimo jiné uvedla, že řada nejchudších zemí světa je zadlužená natolik, že není jiná možnost, než jim část dluhů odpustit. Jinak řečeno, jejich věřitelé musí pochopit, že „schopnost splácet dluhy u těchto zemí není taková jako v době, kdy jim byly půjčky poskytnuty.“ Co si ekonomka myslí o dění v globální ekonomice a dalších významných tématech současnosti?
Mohlo by rychlé oživení v USA vést k odlivu kapitálu z rozvíjejících se zemí tak, jak se obává například Mezinárodní měnový fond? Reinhartová na tuto otázku odpověděla, že „rozhodně ano“. Poukázala v této souvislosti na vlastní ekonomický výzkum, který ukazuje, jak významné jsou z hlediska globálního toku kapitálu americké sazby. Poslední data pak ukazují, že tok tohoto kapitálu skutečně slábne a nachází se na nejnižších úrovních od jara minulého roku.
Ekonomka již dříve hovořila o tom, že rozvíjející se země budou muset na současnou situaci ve světové ekonomice, a zejména v té americké, zareagovat zvýšením sazeb. Takový krok by byl prevencí oslabování jejich měnového kurzu a odlivu kapitálu a následně vysoké inflace. Na druhou stranu jsou ale takové země často značně postiženy pandemií a „zvýšení sazeb je tak velmi těžkou volbou“.
Reinhartová poukázala následně na to, že řada rozvíjejících se zemí si prošla těžkým obdobím na to, aby dosáhla prostředí nízké inflace. Vysoká inflace je přitom v těchto ekonomikách „velmi regresivní“ – postihuje zejména chudší část společnosti, a to hlavně přes vyšší ceny potravin, které u chudších domácností představují významnou část spotřebního koše. Na jednu stranu je tak zvedání sazeb těžké, na straně druhé zejména v těchto zemích nejde jen sedět se složenýma rukama a riskovat vysokou inflaci.
Nezávislá monetární politika jen zdánlivě
Rozvíjející se země mohou mít formálně nezávislou monetární politiku, v praxi je ale taková nezávislost podle ekonomky nereálná. Velký dopad na monetární politiku v těchto státech mají totiž kroky významných centrálních bank, jakými jsou americký Fed či Evropská centrální banka. Jejich kroky nemohou ignorovat ani velké rozvíjející se ekonomiky, jakými je například Brazílie. Ta podle ekonomky musela zvednout sazby i přesto, že na ni těžce doléhá pandemie.
Nezávislá monetární politika je ale podle ekonomky významným tématem i pro vyspělé země. S tím, jak se pohybujeme ke konci pandemie, bude totiž stále více relevantní otázka zvyšování sazeb. Toto zvyšování se mimo jiné promítne i do nákladů spojených s rostoucími dluhy. Reinhartová pokračovala s tím, že sazby mohou růst, protože je zvedne centrální banka, nebo proto, že je centrální banka nezvedne a zvednou se „inflační očekávání“.
Na otázku, jak v současné době postupovat, Reinhartová odpověděla, že vlády by stále měly pomáhat tam, kde pandemie neustupuje. Nicméně rozumné by podle ní nebylo „vrátit se dvacet let nazpátek a vzdát se všeho, co jsme dosáhli na poli důvěryhodnosti centrálních bank.“
Zdroj: Bloomberg Markets