Na článek s titulkem „Hlavně tomu neříkejte odbory“ dnes volně navážu pohledem na to, co by mělo táhnout očekávané zisky obchodovaných firem. U nich se čeká raketa a to i díky maržím. Rýmuje se to s dlouhodobým podílem práce na celkových příjmech?
1. Rekordní marže: Následující grafy od Oxford Economics ukazují historický a projektovaný růst zisků firem na americké burze a jeho rozdělení podle toho, zda jej táhnou tržby, či expanze marží. Graf druhý pak ukazuje vývoj historických marží a jejich konsenzovou projekci:
![odbory marže <a class=]()
tržby soustružník makrobond" src="/Fotobank/5988d2c2-ed8d-4c2b-95bd-a39a60243d51?width=500&height=537&action=Resize&position=Center" />
Zdroj: Twitter
V roce 2019 růst tržeb zhruba vyvážil klesající marže, v roce 2020 se propadly marže a mírně klesly i tržby. Letos by podle očekávání měly znatelně vzrůst marže i tržby a ve výsledku by tak zisky měly být meziročně o více než o 20 % vyšší. V menší míře by to mělo platit o následujících dvou letech. Z druhého grafu je pak zřejmé, že v roce 2018 se marže dostaly na rekordy (což je mimo jiné odrazem daňových úlev). I pokles do roku 2020 je udržel na hodně vysokých úrovních a analytici čekají, že se budou dál znatelně zvedat.
Uvedené obrázky jsou pro mě mimo jiné obrázky prostředí, kde nedojde k výraznému zvýšení daňové zátěže firemního sektoru. Kde nedojde k tomu, že by výrazný růst cen vstupů stlačil marže dolů. Včetně toho, že by výrazně vzrostly náklady osobní a firmy je nebyly schopny promítnout do výstupních cen. Zde je významnou proměnnou (skutečný) podíl práce na celkových příjmech.
2. Skutečný podíl práce: Macrobond se vývoji podílu práce na celkových příjmech na konci minulého roku věnoval. Začal s obrázkem dosti známým, ukazujícím, jak tento podíl postupně klesá z úrovní kolem 65 % z počátku sedmdesátých let až na cca 56 % po roce 2010. Podobné obrázky jsem tu kdysi ukazoval a i já s tím, že vývoj může mít tendenci „vracet se k průměru“ – podíl práce bude zase růst, podíl zisků klesat, což by se projevilo i na maržích.
Macrobond ale ve své úvaze pokračoval s tím, že měřítko příjmů upravil o změny v odpisech (respektive spotřebě kapitálu), některé daně a podpory a další položky. A vyšlo mu, že takto počítaný podíl práce se dlouhodobě nijak výrazně nemění. Což by se s výše uvedenými grafy rýmovalo více.