Česká republika by měla tento měsíc rozjet zvyšování úrokových sazeb a zabránit tomu, aby faktory, které pohánějí celosvětovou inflaci, poslaly spotřebitelské ceny mimo kontrolu, domnívá se centrální bankéř Tomáš Holub.
Tato země patří mezi hrstku států Evropské unie, které zaujaly jestřábí postoj v debatě o tom, zda je prudká inflace pouze dočasným jevem mimo vliv centrálních bank, anebo zde představuje trvalejší hrozbu vyžadující přísnější měnovou politiku. Maďarsko má podobný názor, zatímco Polsko sází na to, že cenové tlaky se zmírní a není třeba nic dělat.
Zatímco současný nárůst globálních cen táhnou dočasné faktory, jako jsou omezení na straně nabídky, je tu „rostoucí riziko přelití do inflačních očekávání“, které musí centrální banka řešit, uvedl Holub minulý týden v rozhovoru. Místní nedostatek pracovníků vede k růstu mezd a drží spotřebitelskou inflaci na horní hranici tolerančního rozmezí 1 – 3 %.
Tento výhled ekonomiky je však spíše optimističtější poté, co tvrdý lockdown a zrychlující se očkovací kampaň pomáhají zmírňovat infekce Covid-19. To umožnilo centrální bance přehodnotit svůj opatrný přístup, protože riziko, že by předčasné zvýšení sazeb podkopalo oživení, se zmírňuje, tvrdí bankéř.
"Tady vidím největší posun a sám jsem překvapen, jak rychle se to stalo," řekl. "Pokud budu mluvit sám za sebe, v současné době se přikláním k navýšení v červnu. Nevidím moc důvodů, proč to odkládat až na srpen.“
Centrální banka bude o sazbách dále rozhodovat 23. června. Tomáš Holub, který kdysi řídil tým pro výhledy centrální banky, očekává, že banka zreviduje výhled svého růstu do roku 2021 až „někam k 2,5 nebo více procentům“ poté, co se ekonomice v prvním čtvrtletí dařilo lépe, než se očekávalo, a zrychlilo se tempo uvolňování lockdownu.
Koronavirová krize ochladila trh práce mnohem méně, než banka očekávala, částečně kvůli masivním vládním výdajům, ale také kvůli akutnímu nedostatku pracovních sil, který tu existoval už před pandemií. Je odpovědností centrální banky zajistit, aby se krátkodobé cenové výkyvy nepřeměnily na dlouhodobější rizika na domácí frontě ve formě požadavků na vyšší mzdy a další inflační tlaky, domnívá se Holub.
"Samozřejmě nevím, jak bude hlasovat většina členů správní rady, ale již v květnu měla debata větší sklon zahájit normalizaci měnové politiky, než jsem čekal," řekl. "Takže navýšení v červnu rozhodně není jisté, ale považuji ho za realistické."
Dalším argumentem pro utažení měnové politiky je výhled pozdějšího uvolnění rozpočtového stimulu, než banka původně předpokládala. Holub letos očekává nejméně dvě navýšení s tím, že následné tempo bude záviset na mnoha faktorech, včetně směnného kurzu, jehož sílu nyní zmírňuje dopad vyšších dovozních cen.
"Prognóza rychlosti normalizace měnové politiky je stále poněkud jestřábí a dovedu si představit, že budeme postupovat pomaleji," uzavřel.
Zdroj: Bloomberg; Foto: ČNB