Peter Oppenheimer míní, že vstupujeme do další fáze cyklu, která bude nahrávat těm, kteří na trhu hledají jednotlivé podhodnocené akcie. Historie ukazuje, že první zvednutí sazeb nebývá pro akcie žádnou pohromou. Paul Mackel se domnívá, že dolar bude dál slábnout. A že kryptoměny budou dál vykazovat nízkou korelaci s jinými aktivy. Plus další zajímavosti a informace z trhů a ekonomiky v nových Perlách týdne.
Nastává další fáze cyklu, čas na výběr jednotlivých akcií: Evropské banky byly po finanční krizi považovány za neinvestovatelné, již delší dobu jsou docela levné a představují zajímavou investiční tezi pro hodnotové investory. Na Bloomberg Markets se v tomto smyslu vyjádřil Peter Oppenheimer, hlavní akciový stratég v . Bankám se podle něj postupně dařilo navyšovat kapitál a zlepšit hospodaření, pak ale zase přišla pandemie a s ní tlak na navyšování rezerv. V tuto chvíli jsou ovšem banky podle stratéga již schopny generovat více hotovosti a ceny jejich akcií se zvedly s tím, jak se trhy přikláněly k cyklickým titulům. I přes vyšší ceny jsou ale evropské banky a jejich akcie stále možným kandidátem pro hodnotové investice.
Americkým bankám již pomáhá výhled na růst sazeb, který by měl mít pozitivní dopad na jejich ziskovost. U bank evropských se tento efekt ještě neprojevuje, protože Evropa je v ekonomickém cyklu za USA a vyšší sazby jsou tak otázkou vzdálenější budoucnosti. „Jsou ale levné a v pozici, kdy mohou opět začít vyplácet dividendy. Jde tak o akcie, kde mohou být investoři na evropských trzích nadváženi“, míní stratég.
Oppenheimer připomněl, že po finanční krizi si dobře vedly zejména růstové akcie a trhy v USA relativně ke zbytku světa. I to bylo ale z části důsledkem celkového příklonu k růstu, protože takových titulů je v USA více. Příčinou bylo jednak to, že ekonomický cyklus byl po finanční krizi „slabý na růst“ a investoři tak hledali firmy a akcie, které dosahovaly růstu vyššího. A k tomu se přidal efekt nízkých sazeb, který favorizuje aktiva s delší durací toku hotovosti, tedy i růstové tituly. Nyní ale podle stratéga přichází změny v tom smyslu, že trhy již nebudou tak rozlišovat mezi růstem a hodnotou.
Jaká aktiva jsou nyní nejatraktivnější? Vedle zmíněných evropských bank Oppenheimer hovořil o těžebních a komoditních společnostech, které mají dobrou schopnost generovat cash flow. K tomu se mu líbí některé defenzivní části trhu. Podle stratéga také již nebude docházet k tomu, že by si americké akcie vedly výrazně lépe, než zbytek světa.
Odborník dodal, že v první fázi cyklu prudce rostou valuační násobky celého trhu a dominují mu zejména cyklické a hodnotové akcie. Tato fáze nyní končí a nastává druhá, kdy se skutečně zvedá celá ekonomika, ale trhy již tak rychle nerostou. Nemá také na nich již takový smysl vybírat jednotlivá odvětví a skupiny akcií, nastává posun k výběru jednotlivých titulů. Jinak řečeno, je mnohem větší prostor pro ty, kteří se zaměřují na hledání jednotlivých podhodnocených akcií.
USA a ti ostatní: Následující graf ukazuje návratnost vybraných rozvíjejících se trhů relativně k americkým akciím:
Zdroj:
Od počátku roku 2020 je na tom stále nejhůře Brazílie a Šanghaj, nad návratnost amerických akcií se v posledních týdnech dostaly akcie indické.
Po prvním zvýšení sazeb: LPL Research v následující tabulce shrnuje chování akcií po prvním zvýšení sazeb, a to od roku 1987. Konkrétně jde o reakci trhu během prvních třech, šesti a dvanácti měsíců:
Zdroj:
Pokud se zaměříme na roční návratnost, zjistíme, že vyjma roku 1987 akcie po prvním zvýšení sazeb posílily, v roce 1997 a 1988 dokonce velmi výrazně. V průměru pak o více než 10 %. Ani půlroční reakce trhu není obvykle negativní, jen u tříměsíční nacházíme více případů, kdy trh oslabuje. I zde jsou ale akcie v průměru mírně v plusu.
Dolar bude dál slábnout: Fed minulý týden přišel s „granátem“, který vyvolal posun na trzích a vedl k uzavírání některých krátkých pozic na dolaru. Pro Bloomberg Markets to uvedl Paul Mackel z , podle kterého je ale současná síla dolaru jen přechodným a neudržitelným jevem. Americká měna tak začne opět oslabovat, a to díky synchronizovanému globálnímu oživení. Příliš optimismu je pak podle stratéga na britské libře a ta tak bude patřit mezi měny, které k dolaru oslabí.
Mackel byl následně tázán na to, zda lze pozorovat nějaké vazby mezi kryptoměnami na straně jedné a měnovými trhy, či jednotlivými měnami na straně druhé. Odpověděl, že korelace tu jsou velmi slabé a to platí i o dalších aktivech, nejen měnách. K posunu by teoreticky mohlo dojít ve chvíli, kdy by se snížila doposud vysoká volatilita na kryptoměnách a ty by pak mohly začít vykazovat nějakou korelaci s jinými aktivy.
Dolar a akciový trh: ukazuje v následujícím grafu korelaci mezi dolarem a akciovým trhem. Ta se ještě na počátku roku 2020 držela v pozitivních číslech, ale pak přišel prudký propad a od té doby je korelace stále znatelně negativní. V posledních dnech se dokonce dostala na nejnižší hodnoty za řadu let a dolar má tak znatelnou tendenci jít opačným směrem, než akcie:
Zdroj:
Komodity jen v přechodné korekci? Současná korekce na komoditních trzích je jen přechodná, komodity v investičních portfoliích by se měly vyplatit ještě takových pět let. V předchozích zhruba deseti letech na nich totiž vládl medvědí trh, a to s sebou neslo i nízké investice do produkčních kapacit. Což se projevuje na současném stavu nabídkové strany trhu a na cenách. Pro CNBC to uvedl Jan Van Cek z Van Eck Associates, podle kterého například rozjetí dolu na měď trvá asi pět let, a proto k výraznému obratu u některých komodit jen tak nedojde.
Van Eck hovořil i o ropných společnostech, které nyní odmítá řada investorů kvůli obavám z dopadu jejich hospodaření na životní prostředí. Odborník se domnívá, že tyto firmy si musí získat zpět svou atraktivitu, a to výplatou dividend. Van Eck byl tázán i na vývoj inflace, podle jeho názoru je dobré rozlišovat mezi inflací komoditní a mzdovou. Ceny komodit, jako je třeba stavební dříví, podle něj „jdou nahoru a po čase zase půjdou dolů“. Z hlediska dlouhodobějšího vývoje inflace jsou rozhodující mzdy. Ani zde ale nepanuje shoda na jejich dalším chování. Současný stav je ovlivněn tím, že řada firem znovu otevírá svůj provoz a shání tak zaměstnance. Na druhou stranu je ale možné uvažovat o tom, že technologie budou udržovat mzdové tlaky nízko.
Následující graf ukazuje vývoj cen komodit mimo energetický sektor:
Zdroj: