Valná hromada ČEZ dnes schvaluje dividendu 52 korun na akcii

Valná hromada energetické společnosti ČEZ dnes bude schvalovat dividendu z loňského zisku ve výši 52 korun za akcii před zdaněním. Pokud valná hromada rozhodne podle návrhu představenstva, bude mezi akcionáře rozděleno celkem 28 miliard korun. Stát jako majoritní akcionář získá zhruba 20 miliard korun. Navrhovaná dividenda podle firmy reflektuje prodej rumunských aktiv, vyšší dividendu vyplatil ČEZ pouze za rok 2009, a to 53 korun na akcii. Z předloňského zisku vyplatil loni ČEZ akcionářům dividendu 34 korun za akcii před zdaněním.

Analytici jsou dle konsensu pro čtk přesvědčeni, že navrhovaná výše dividendy bez problémů projde. Odhadují, že valná hromada ČEZ by letos mohla být klidnější než v předchozích letech, především než v roce 2019, kdy trvala rekordních více než 20 hodin. Čistý zisk ČEZ loni meziročně klesl z předloňských 14,5 miliardy korun na 5,5 miliardy Kč, tedy o 62 procent. Za poklesem stály podle firmy vyšší tvorba opravných položek kvůli prodeji rumunských aktiv, zhoršení podmínek pro uhelnou energetiku a zdražení emisních povolenek. Očištěný čistý zisk, ze kterého se vyplácí dividenda, ale vzrostl o 21 procent na 22,8 miliardy korun. Tržby skupiny stouply meziročně o čtyři procenta na 213,7 miliardy korun, což je nejvíce od roku 2013.

Ťok z dozorčí radě (zatím) nebude

Valná hromada ČEZ dnes naopak pravděpodobně nebude schvalovat nominaci bývalého ministra dopravy Dana Ťoka do dozorčí rady firmy. Návrh nominace Ťoka potvrzují informace o nominacích do řídících a dozorčích firem s majetkovou účastí státu na webu ministerstva financí (MF). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) však v neděli v České televizi řekla, že jako ministryně má k volbě vydat rozhodující pokyn a v případě Ťoka ho nevydá. Prostřednictvím ministerstva financí stát vlastní 70 procent akcií ČEZ. Hlasování na valné hromadě firmy tak vesměs končí podle přání resortu.

Ťok byl v minulých týdnech nominován jako kandidát do řídících a dozorčích firem s majetkovou účastí státu. Pode Schillerové je to však proto, aby byl připraven jako odborník pro případ změny do budoucna a byl už předem schválen nominačním výborem. Nyní se však ministryně vydat pokyn k jeho volbě nechystá. Ťok tak má zůstat pouze v záloze pro případné změny v budoucnosti.

Dvaašedesátiletý Ťok byl ministrem dopravy za hnutí ANO od 4. prosince 2014 ve vládě Bohuslava Sobotky a následně ve dvou vládách Andreje Babiše. Ve funkci člena vlády skončil 30. dubna 2019 a následně rezignoval i na funkci poslance, kterou vykonával od roku 2017. Předtím působil například jako generální ředitel stavební firmy Skanska nebo generální ředitel české a slovenské pobočky společnosti Alstom.

Na konci března letošního roku se Ťok stal členem správní rady státní Správy železnic. "V minulosti se hovořilo i o jeho ambicích v oblasti diplomacie, žádný post na ambasádě ale nezískal. V předchozích týdnech se zase objevily spekulace, že by se mohl ucházet o post nového ředitele Letiště Praha po končícím Václavu Řehořovi," napsaly SeznamZprávy. Ťok ale serveru sdělil, že se o Řehořovo místo neuchází, do výběrového řízení se nepřihlásil.