Růst české ekonomiky se v letošním roce po loňském rekordním propadu přiblíží čtyřem procentům. Podle dnešní předpovědi Evropské komise (EK) vzroste hrubý domácí produkt (HDP) České republiky i přes tvrdé dopady jarních omezení o 3,9 procenta, v příštím pak o 4,5 procenta. Předchozí květnová prognóza počítala s růstem o 3,4 na letošek a o 4,4 procenta na příští rok. Také ekonomika Evropské unie letos hlavně díky příznivému vývoji koronavirové nákazy a vyšší jarní aktivitě poroste po loňském rekordním propadu rychleji, než se původně očekávalo. EK zlepšila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu (HDP) unijních zemí na 4,8 procenta. V květnu čekala růst o 4,2 procenta. Na příští rok pak zlepšila odhad růstu o desetinu procentního bodu na 4,5 procenta.
K příznivějšímu vývoji přispěje podle komise nečekaně vysoký objem jarních investic. Ekonomické oživení by měla letos i v příštím roce táhnout především spotřeba domácností, odhaduje unijní exekutiva.
Česko podle komise více než řada jiných zemí doplatilo na špatný vývoj zimní vlny pandemie, kvůli níž sáhly úřady k nebývale rázným omezením. V souvislosti s nimi v prvním čtvrtletí mezičtvrtletně klesl HDP o 0,3 procenta. Zotavovat se ekonomika začala od druhé poloviny dubna a v zemi postupně začala růst nálada mezi spotřebiteli i firmami.
Letos i v příštím roce by měla podle komise k oživení přispívat zejména poptávka domácností, kterou bude podporovat relativně stabilní situace na pracovním trhu a vysoká úroveň soukromých úspor. Problémy naopak může způsobovat omezení dodávek surovin a materiálů včetně polovodičů, což se může projevit na produkci a exportu automobilového průmyslu, pro Česko klíčového.Příznivější vývoj očekává komise i v 19 zemích platících eurem, kde by měla letos i příští rok ekonomika růst shodně s celou EU. K předkrizovým hodnotám by se měl podle komise reálný výkon ekonomiky unie i eurozóny vrátit v posledním čtvrtletí letošního roku. V případě eurozóny přitom Brusel v květnu předpovídal tento návrat až v prvním kvartále příštího roku.
K rychlejšímu tempu růstu přispěje podle unijní exekutivy hospodářská aktivita v prvním čtvrtletí, která předčila očekávání. Díky stabilnímu tempu očkování a omezenému šíření covidu-19 se také v průběhu druhého kvartálu podařilo znovuotevřít většinu odvětví ekonomiky, z čehož podle komise profitoval zejména sektor služeb. V posledních týdnech se dočkal oživení i strádající cestovní ruch, jemuž by mělo dál pomoci zavedení covidových cestovních certifikátů od začátku července.
"Po mnoha měsících omezení je spotřebitelská důvěra i cestovní ruch na vzestupu, ačkoli bude potřeba obezřetný přístup k hrozbě nové mutace (viru), aby bylo cestování bezpečné," upozornil dnes na možné riziko pro odvětví turistiky místopředseda EK pro ekonomiku Valdis Dombrovskis.
K celkovému růstu by měly podle komise už letos přispět první příspěvky z mimořádného unijního fondu obnovy, které by mohly první členské státy dostat již v průběhu prázdnin.
Komise zdůraznila, že naplnění předpovědi závisí právě na složitě odhadnutelném vývoji okolo nových mutací, zejména rychle se šířící varianty delta. Pokud by státy kvůli ní přijímaly nová omezení, může to růst ekonomiky zpomalit.
Nejistý je podle Bruselu rovněž vývoj inflace. Ta by letos měla podle dnešního odhadu v EU dosáhnout 2,2 procenta, zatímco v květnu EK předpovídala 1,9 procenta. Nárůst způsobuje zejména zvyšování cen energií a materiálů, ale i nedostatečné zásoby některých surovin. Pokud budou problémy v zásobování přetrvávat, může být nakonec inflace ještě vyšší, upozornila komise.
(Zdroj: EK, Reuters, čtk)