Zatímco americká média hovoří o tom, že bydlení se stává stále méně dostupné, Marian L. Tupy a Gale Pooley na stránkách Cato Institute tvrdí, že situace je přesně opačná. K tomu podle nich neplatí, že u realit je rozhodující lokalita. Za klíčový faktor považují financování.
Ekonomové poukazují třeba na zprávy z Reuters, podle kterých rostoucí ceny oceli, stavebního dřeva či mědi tlačí ceny bydlení mimo dosah většiny společnosti. Podobné informace ale vedly Tupyho a jeho kolegu ke zkoumání toho, co se skutečně na realitním trhu v USA dělo v letech 1980–2020. Nebrali ovšem v úvahu ceny nemovitostí v dolarech, ale to, jak dlouho museli lidé mimo vedoucí pozice pracovat, aby si na bydlení vydělali.
Podle oficiálních dat se medián cen domů v USA v roce 1980 pohyboval na 64 000 dolarech. Hypotéční sazby se tehdy dostaly na 13,74 % a třicetiletá hypotéka ve výši 64 600 dolarů znamenala měsíční platbu ve výši 752 dolarů. Průměrná velikost domu dosahovala 1 595 čtverečních stop (jedna čtvereční stopa je asi 0,092 čtverečního metru) a měsíčně tak domácnost za čtvereční stopu zaplatila 0,47 dolarů.
Ekonomové pokračují s tím, že podle dat University of Illinois a Miami University dosahovala v roce 1980 průměrná mzda takzvaných modrých límečků, tedy lidí pracujících mimo vedoucí a kancelářské pozice, 9,12 dolarů na hodinu. Oněch 752 dolarů měsíční platby tak vyžadovalo 82,47 hodin v zaměstnání, což odpovídá 3,1 minuty práce na jednu čtvereční stopu bydlení.
Jaká byla situace v roce 2020? Medián cen realit se dostal na 336 900 dolarů, ale sazby hypoték klesly na 3,11 %. Třicetiletý úvěr pak vyžadoval měsíční platbu 1 440 dolarů. Průměrná velikost domu se zvýšila na 2 261 čtverečních stop, takže měsíčně domácnost zaplatila za jednu stopu 0,64 dolaru.
Odměny se v roce 2020 pohybovaly na úrovni 32,5 dolaru za hodinu, takže splátka ve výši 1 440 dolarů za měsíc vyžadovala 44,3 hodiny práce za měsíc. A to znamená 1,17 minuty práce na jednu čtvereční stopu domu na bydlení. Ekonomové k tomu dodávají, že mezi lety 1980 a 2020 vzrostla nominální hodinová mzda o 257 %, cena bydlení počítaná na jednu stopu o 268 %. Samotná časová cena jedné čtvereční stopy (čas nutný pro odpracování při nákupu nemovitosti) se tak zvýšila asi o 3 %.
Ekonomové k tomu dodávají, že tyto kalkulace neberou v úvahu vyšší kvalitu současných staveb ani jejich menší energetickou náročnost. Pouhý 3% růst ceny nemovitostí (viz výše) je pak podle ekonomů překvapivý s ohledem na to, jaké jsou restrikce na stavbu nových domů a jaká regulace s tím souvisí.
Jestliže pak vezmeme do úvahy nižší náklady hypoték, celkové náklady spojené s pořízením nemovitosti klesly z 3,1 minuty vyžadované na pokrytí měsíční splátky na jednu čtvereční stopu na 1,1 minuty. Jde tedy o více než 60% pokles. To ekonomové glosují s tím, co bylo zmíněno v úvodu: Zatímco se hovoří o tom, že u nemovitostí je rozhodující lokalita, ve skutečnosti to jsou finance.
Zdroj: Cato Institute