Evropská unie slíbila rychlou reakci na aktuální energetickou krizi, aby zabránila rizikům pro hospodářské oživení a podkopání veřejné podpory její ambiciózní zelené politiky. Evropská komise příští týden nastíní opatření, která mohou národní vlády přijmout, aby v krátkodobém a střednědobém horizontu zmírnily dopad na spotřebitele a firmy, řekla dnes evropská komisařka pro energetiku Kadri Simson. Jejich součástí budou i kompenzace pro nejzranitelnější domácnosti, snížení daní a státní podpory pro firmy.
Ceny plynu a elektřiny v unii rostou na historická maxima, když rostoucí poptávka naráží na utlumený dovoz plynu z Ruska a Norska. Cena klíčového plynového termínového kontraktu s dodáním v listopadu se dnes zvýšila až o 40 procent a poprvé překročila 160 eur (zhruba 4000 Kč) za megawatthodinu. Ukazují to data pro obchodní uzel Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku, který je určující pro ceny na evropském trhu. V úterý cena listopadového kontraktu vzrostla asi o 20 procent a poprvé překonala hranici 100 eur. Jen za dva dny se tak cena plynu s dodáním následující měsíc zvýšila zhruba o 60 procent.
Vývoj cen ukazuje následující graf Bloombergu, dnešní vrcholy v něm ještě uvedeny nejsou:
Analytici očekávají, že náklady na energii v nadcházejících měsících porostou, protože Evropa vstupuje do topné sezóny. "Tento cenový šok nelze podceňovat," řekla Simson poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku během debaty o krizi. "Dopadá to na naše občany a zejména na nejzranitelnější domácnosti, oslabuje konkurenceschopnost a zvyšuje inflační tlak. Pokud se tomu nebudeme věnovat, riskujeme ohrožení evropského zotavení, což už se začíná projevovat.“
Krizi podle komisařky způsobila kombinace faktorů, včetně vyšší poptávky, nižší nabídky a slabší výroby energie z obnovitelných zdrojů v některých regionech kvůli menšímu větru. "Přestože jsou dodržovány dlouhodobé smlouvy z Ruska, nebyla navzdory rostoucím cenám rezervována žádná další kapacita, což zhoršuje těsnou rovnováhu," řekla.
Aby se zmírnil dopad krize, musí EU podle šéfky unijní energetiky reagovat koordinovaně, využít sílu svého jednotného trhu a posílit odolnost do budoucna. "Poskytování cílené podpory spotřebitelům, přímé platby těm, kteří jsou nejvíce ohroženi energetickou chudobou, snížení energetických daní, přesun poplatků do obecných daní, to vše jsou opatření, která lze podle pravidel EU provést velmi rychle," řekla Simson. "Firmám, a zejména malým a středním podnikům, lze poskytnout úlevu prostřednictvím státní podpory nebo usnadněním dlouhodobějších dohod o nákupu elektřiny."
Na Evropskou komisi se obrátilo pět zemí Evropské unie včetně České republiky s výzvou ke společnému řešení aktuálního rychlého růstu cen energií. Chtějí lepší koordinaci nákupu a budování strategických rezerv plynu, reformu trhu s elektřinou či snížení závislosti na dovozu energií, ale také předejít nepředvídatelnému růstu cen emisních povolenek. EU by podle nich měla zjistit, proč jsou současné smlouvy na dodávky plynu nedostatečné a vytvořit společná vodítka pro nákup rezerv plynu. Unijní země mají také lépe koordinovat nákupy plynu, aby si zajistily lepší vyjednávací pozici, navrhují státy.
Požadují také reformu trhu s elektřinou, která má zajistit, aby cena pro spotřebitele více odpovídala nákladům na její výrobu v jednotlivých zemích. V současnosti je cena elektřiny na unijním trhu svázána s cenou plynu, což chce změnit především Francie. Jiné státy v čele s Německem se ale k reformě stavějí spíše skepticky.
Závislost evropských zemí na dovozu energií:
Nárůst cen přichází rovněž v době, kdy EU zahájila rozsáhlou reformu s cílem snížit emise a dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050. V rámci zelené dohody chce vyčistit každý sektor, zvýšit cenu uhlíku, od roku 2035 zakázat prodej nových aut se spalovacími motory a nasměřovat své zemědělství na udržitelnější cestu. S rostoucími poplatky za energie je teď úkolem politiků zajistit, aby se občané neotočili k zelené transformaci zády. Plánovaný přechod EU od špinavých fosilních paliv k obnovitelným zdrojům je jediným trvalým řešením tohoto energetického problému, řekla Simson a dodala, že rostoucí ceny mají jen málo společného s politikou klimatu.
Návrh pětice zemí v nepřímé narážce zvláště na Rusko zdůrazňuje nutnost snížit závislost na zemích vyvážejících plyn a podporovat přechod na výrobu energie ze slunce či biomasy. Ale také zdůrazňuje, že by EU měla zajistit větší předvídatelnost trhu s emisními povolenkami, jejichž vysoké ceny na summitu kritizoval premiér Andrej Babiš. A zatímco budování strategických zásob či možné oddělení cen elektřiny a plynu tento týden předsedkyně komise Ursula von der Leyenová zmínila jako možné kroky, k reformě trhu s povolenkami se dnes druhý nejvýše postavený člen unijní exekutivy Timmermans vyjádřil vyhýbavě. Obchodování s povolenkami podle něho není zásadní příčinou prudkého růstu cen energií. Místopředseda Evropské komise Frans Timmermans přitom dnes odmítl, že za rychlým tempem růstu cen energií jsou výkyvy na trhu s povolenkami.
"Problém je jinde. Spočívá v podmínkách trhu, kde v současnosti nejvyšší poptávka za 25 let způsobila to zvýšení cen," řekl před dnešním zasedáním ministrů životního prostředí Timmermans. Emisní povolenky podle něj ovlivnily růst cen energií "minimálně, nejvýše z jedné pětiny".
"Tento cenový šok je nečekanou krizí v kritickém okamžiku," řekla komisařka. "Musíme reagovat společně a udržet si směřování k čistší, bezpečnější a dostupnější energetické budoucnosti."
Ruský prezident Vladimir Putin podle agentury Reuters dnes uvedl, že Rusko zvyšuje dodávky plynu do Evropy a je připraveno stabilizovat trh. Moskva rovněž odmítla obvinění, že stojí za zdražováním plynu.
Zdroj: Bloomberg, ČTK