Evropská centrální banka v dnešním rozhodnutí ponechala svou politiku beze změny, jak se očekávalo. Oči se nyní obrací ke klíčovému prosincovému zasedání, kdy rozhodne, zda ukončí nouzové stimuly a vrátí politiku na normálnější nastavení.
Banka znovu potvrdila svůj plán pokračovat v nakupování dluhopisů a tlačit tak výpůjční náklady k rekordním minimům. Také slíbila, že bude držet úrokové sazby na nízké úrovni i v příštích letech, což je závazek, který finanční investoři stále častěji zpochybňují - pochybují totiž, že vysoká inflace je pouze dočasná, jak tvrdí ECB.
Podle Lagardové považuje Evropská centrální banka nedávný nárůst inflace v eurozóně nad její 2% cíl stále za dočasný a očekává, že cenové tlaky v příštím roce poleví. Ale připustila, že zmíněný pokles bude trvat déle, než ECB původně očekávala. "Víme, že inflace v blízké budoucnosti dále poroste, ale v příštím roce bude klesat," řekla Lagardová na tiskové konferenci.
Za hlavní hybatele inflace označila ceny energií, problémové dodavatelské řetězce, v době, kdy se spotřebitelská poptávka zotavuje, a srovnávací efekt, zejména proti loňskému snížení německé daně z přidané hodnoty, jehož dopad by měl v lednu z dat vypadnout.
Inflace v eurozóně minulý měsíc dosáhla 3,4 % a podle rychlých odhadů, které mají být zveřejněny v pátek, v říjnu vzroste na 3,7 %. To vyvolává otázky, zda je agresivní politika masivních nákupů dluhopisů a záporných sazeb z vkladů stále vhodná. Podle Lagardové jsou ale příznivé podmínky financování vytvořené její velmi uvolněnou politikou stále zásadní pro to, aby se ekonomika eurozóny zotavila z pandemie COVID-19.
"Mluvili jsme o inflaci, inflaci a zase inflaci," řekla. „Hodně jsme si sáhli na svědomí, abychom zevrubně otestovali naši analýzu, a jsme přesvědčeni, že tato analýza dočasnosti je u těchto kategorií správná a povede k poklesu v průběhu roku 2022. Ale je pravdou, že to bude trvat trochu déle, než jsme čekali."
ECB v září uvedla, že na letošní rok počítá s inflací na 2,2 %, na příští rok na 1,7 % a v roce 2023 na 1,6 %, ale je pravděpodobné, že v prosinci své prognózy navýší.
Ekonomové oslovení agenturou Reuters také zvýšili své prognózy a nyní předpovídají růst cen v eurozóně letos na 2,3 %, v roce 2022 na 1,8 % a 1,6 % v roce 2023. Tržní ukazatele inflačních očekávání eurozóny se také zvýšily a na příští desetiletí ji odhadují na 2 %, což je cíl ECB. Pětiletý forwardový inflační swap se minulý týden poprvé od roku 2014 dostal nad 2 %, zatímco jednoletý, forward byl těsně pod touto úrovní.
Problém je v tom, že inflace v eurozóně se příští měsíc přiblíží 4 %, a i když je tento nárůst způsoben jednorázovými faktory, jako jsou rostoucí ceny ropy a zvyšování daní, tak se i přechodná inflace může často zakořenit. Tento fenomén je však globální a centrální banky po celém světě na něj již reagují.
Poslední, která tak učinila, je Bank of Canada, která ve středu naznačila, že by mohla zvýšit úrokové sazby již v dubnu 2022, a uvedla, že inflace zůstane po většinu příštího roku nad cílem. Americká centrální banka a Bank of England také signalizovaly zpřísnění politiky, zatímco několik menších bank, od Norska až po Jižní Koreu, již sazby zvýšilo.
ECB si pravděpodobně dále pojede po své ose. V prosinci se pravděpodobně rozhodne ukončit nouzové stimuly, ale zřejmě rozšíří další podpůrný program, aby zmírnila oslabení a udržela výpůjční náklady nízko. ECB bude po dnešním rozhodnutí pokračovat v nákupech dluhopisů „mírně“ pomalejším tempem než v předchozích dvou čtvrtletích a ponechá si svou depozitní sazbu na minus 0,50 %.
Aby byla inflace trvalejší, musely by se zvýšit mzdy, ale tvrdá data žádné alarmující trendy zatím neukazují. Výrazné ekonomické zpomalení v nadcházejícím čtvrtletí také svědčí ve prospěch chladnějších očekávání přísnější politiky. Vzhledem k tomu, že velká část průmyslu eurozóny trpí nedostatkem dodávek, tak se růst pravděpodobně s novou vlnou pandemie koronaviru ještě zpomalí.
Navíc mají politici v paměti také zvýšení sazeb banky v předvečer dluhové krize před deseti lety, což označují za pravděpodobně největší politickou chybu v historii této instituce. To vše dohromady vede k potvrzení opatrného tónu ECB.
Zdroj: Reuters