Rusko-ukrajinská válka a s ní spojené výdaje na armádu, zahraniční politika, uprchlíci i nezávislost na poli energetiky. Taková byla po pandemii covidu-19 hlavní témata před nadcházejícími prezidentskými volbami 10. a 24. dubna ve Francii. Ruská invaze na Ukrajinu posílila pozici současného prezidenta Emmanuela Macrona, který spolu s vůdkyní krajně pravicové strany Národní shromáždění Marine Le Penovovou pravděpodobně postoupí do druhého kola. Macronův náskok se ale zužuje a vítězství Le Penové by bylo zemětřesením nejenom pro Francii, ale pro celou Evropu.
Francie se z pandemie Covid-19 zotavila mnohem rychleji než jiné státy v eurozóně, což by mohlo přinést politické body Macronovi. Ruská invaze na Ukrajinu se ale již promítla do poklesu kupní síly Francouzů. Zdražení ropy pocítili řidiči, pro které francouzská vláda od 1. dubna zavedla slevu 15 centů na litr pohonných hmot. Dražší pohonné hmoty by mohly hrát ve prospěch Le Penové, která do středu své kampaně postavila právě náklady na živobytí.
Ekonomika i díky zastropování cen energií pravděpodobně lépe než jiné ustojí bouři v důsledku války na Ukrajině. Silný je i francouzský trh práce, kde míra nezaměstnanosti v únoru klesla na 7,4 procenta a přiblížila se 7procentnímu cíli, který si Macron stanovil na konec svého mandátu. Po minulém Macronově zvolení prezidentem byla na 9,5 procenta.
V důsledku ekonomických opatření na zvládání pandemie se ale v letech 2020 a 2021 zvýšilo zadlužení Francie na 115,7 procenta HDP. Státní rozpočet loni zaznamenal zhruba sedmiprocentní schodek. Inflace, která v březnu dosáhla 5,1 procenta, je o dva procentní body níže než průměr za celou eurozónu a nižší než u srovnatelných zemí eurozóny (viz graf níže). K jejímu zbrzdění ovšem přispělo zastropování cen elektřiny. Toto opatření donutilo jejího francouzského výrobce a distributora Électricité de France vydat nové akcie. Společnost vlastní z 83,88 procenta stát, který se na zvýšení kapitálu podílel 2,5 miliardami eur.
Rusko-ukrajinská válka obrala Macrona o čas
Macron kvůli svému diplomatickému úsilí před i během invaze na Ukrajinu ani neměl čas na předvolební kampaň, uspořádal jen jedno velké setkání. Kandidáti extrémní pravice Marine Le Penová a Éric Zemmour a extrémní levice Jean-Luc Mélanchon, kteří dlouhá léta obdivovali ruského prezidenta Vladimira Putina, se během ní naopak dopustili mnoha kontroverzních výroků. Zemmour prohlásil, že Francie nesmí přijmout ani jednoho ukrajinského uprchlíka. A před invazí také uvedl, že Putin je ruský vlastenec a je "legitimní, že hájí zájmy Ruska." Poté ale připustil, že se mýlil, a invazi odsoudil. A Macron sklízel politické body.
Chudoba a růst nákladů na život však ohrožují stále víc Francouzů.
Téma kupní síly staví do popředí i stávající prezident. "Od léta budou moci firmy vyplácet svým zaměstnancům nezdaněný bonus na kupní sílu až do výše 600 eur (14.600 korun)," slíbil Macron. Dodal, že k dosažení stanovených cílů bude zapotřebí více práce. "Sociální systém funguje pouze v silném, výkonném státě," podotkl podle listu Le Monde. Více peněz slíbil i lidem samostatně výdělečně činným. Investice mají plynout do zdravotnictví a školství. Řádný minimální důchod má v budoucnu činit 1100 eur, navýšena má být podpora samoživitelek a samoživitelů. Macron slíbil i lepší vzdělávání, více sociální spravedlnosti a větší podporu nemocnic, které nejen od pandemie koronaviru pracují na hranici možností.
S válkou na Ukrajině souvisí i obrana země a postupného navyšování výdajů na armádu. Macron v kampani potvrdil závazek dát v roce 2025 na vojenské výdaje 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Aktuální dění podle něj potvrdilo, že dříve kritizované výdaje byly na místě.
Současný prezident také propaguje nezávislost na poli energetiky, a to pomocí snižování spotřeby ropy a zemního plynu. Pro obnovu jaderné energetiky jsou pak prakticky všichni kandidáti. Výjimkou je Mélenchon, který chce, aby se v roce 2050 veškerá elektřina vyráběla z obnovitelných zdrojů energie (OZE), ke kterým mají kandidáti rozdílný přístup. Le Penová a Zemmour jsou pro odstranění větrných a solárních elektráren, protože neřeší energetické spotřeby a hyzdí francouzskou krajinu, Macron a republikánka Valérie Pécresseová trvají na současném využití jaderné energie a té z OZE.
Předvolební kampani dominuje i migrace. Současným uprchlíkům z Ukrajiny je francouzský civilní a politický život bližší než migrantům z islámských zemí, proto debata nabrala jiný rozměr. Názorová hranice je patrná zejména mezi kandidáty umírněné a krajní pravice. Migraci by různě omezili Zemmour a Le Penová. Neobvykle tvrdý postoj zaujala také Pécresseová, když uvedla, že jako prezidentka by "vymýtila nefrancouzské zóny" neboli čtvrti s vysokou kriminalitou. A brexitový vyjednavač Michel Barnier, který vloni v létě kandidoval v primárkách francouzské pravice, zase šokoval prohlášením, že by chtěl na tři až pět let přerušit tok imigrantů ze zemí mimo EU do Francie.
Tradičním tématem předvolebních kampaní ve Francii je debata o minimální mzdě. Její zvýšení je doménou levicových prezidentských kandidátů, třeba Mélenchon navrhuje nárůst na 1400 eur měsíčně. Le Penová navrhuje, aby firmy zvýšily svým zaměstnancům platy o deset procent, které nebudou podléhat odvodům. Zemmour chce lidem, jejichž měsíční příjem je nižší než dva tisíce eur, odpustit daň, která slouží k financování sociálního systému. Chce hodně omezit imigraci a zastavit zdravotní péči pro cizince, úspory by měly činit desítky miliard eur. Ty by použil na daňové úlevy pro Francouze. Macron se k minimální mzdě nevyjádřil.
Dalším velkým tématem kampaně byl věk odchodu do důchodu. Koronavirová pandemie zastavila reformu, která chtěla zpřehlednit složitý důchodový systém a jež se řídila heslem „za každé odvedené euro jedno na důchod“.
Dalším tématem je vztah Francie k NATO a EU. Podle Le Penové, Zemmoura a Mélenchona by z aliance Francie měla odejít, pokud zůstane NATO stejné. Macron a Pécresseová vyzývají k jeho reformě a také si přejí větší evropskou integraci, zatímco Le Penová, Zemmour a Mélenchon více francouzské suverenity na úkor EU. Myšlenku „frexitu“ sice Le Penová opustila, i tak by ale její zvolení mohlo představovat největší výzvu evropské soudržnosti od britského hlasování o vystoupení z EU.
Nejdříve důvěra, teď budíček
Francie se dosud těšila solidní důvěře investorů. Zvýšené politické riziko však pro ně představuje budíček.
Le Penová v Elysejském paláci by pro druhou největší ekonomiku eurozóny po pěti letech stability a konstruktivních vztahů s Bruselem mohla znamenat zátěž v podobě zvýšených výpůjčních nákladů. To by byl pro Francii s poměrem dluhu k HDP na úrovni 110 procent velký problém; ohrozil by udržitelnost veřejných financí a omezil schopnost nastupující vlády poskytovat fiskální podporu. Na obzoru by podle agentury bloomberg mohlo vyvstat i nebezpečí další dluhové krize v Evropě.
Nedávný vzestup výnosů francouzských státních dluhopisů relativně k německým papírům ukazuje, že finanční trhy si toto riziko uvědomují. Jak ukazuje graf níže, kdyby Francie čelila italským výpůjčním nákladům (čárkovaná linka), podstatně by to zvedlo její náklady na obsluhu dluhu.
Poslední průzkumy
Macron by podle posledních průzkumů zvítězil v prvním i druhém kole voleb. V tom druhém by v případě postoupení Le Penové (nejpravděpodobnější scénář) dostal 53 procent hlasů a jeho vyzývatelka 47 procent. V prvním by ho podpořilo 26 procent a Le Penovou 22,5 procenta voličů, ukazují výsledky k 6. dubnu. To by byl mnohem těsnější rozdíl než v roce 2017.
Zdroje: ČTK, Bloomberg