Letošní hospodaření Německa skončí s rozpočtovým schodkem nejméně 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč). Podle informací agentury Bloomberg s tím počítá německý ministr financí Christian Lindner, který ve středu předloží vládě kancléře Olafa Scholze rozpočtový dodatek zohledňující následky ruské invaze na Ukrajinu. Německo dosud pro letošní rok počítalo s deficitem 99,7 miliardy eur (2,43 bilionu Kč). Mimo rozpočet pak stojí zvláštní fond o objemu 100 miliard eur (2,44 bilionu Kč) na modernizaci armády.
Vláda rozpočet se schodkem 99,7 miliardy eur a také vytvoření zvláštního zbrojního fondu schválila v polovině března. Na takovém deficitu se dohodla ještě předchozí vláda konzervativní kancléřky Angely Merkelové, ve které byl sociální demokrat Scholz ministrem financí. Lindner ale v březnu uvedl, že už pracuje na rozpočtovém dodatku, který vedle následků pandemie nemoci covid-19 zohlední dopady ruské invaze.
Agentura Bloomberg s odvoláním na své zdroje uvádí dodatečné zvýšení schodku o 40 miliard eur (977 miliard Kč). List Handelsblatt ještě na začátku dubna uváděl, že vláda počítá s dodatečným deficitem do 30 miliard eur (733 miliard Kč).
Velkou část rozpočtového dodatku bude tvořit balík úlev kvůli vysokým cenám energií. Objem této pomoci bude podle Lindnera 17 miliard eur (415 miliard Kč). Na dalších pěti miliardách eur (122 miliard Kč) pomoci pro firmy se s Lindnerem dohodl ministr hospodářství Robert Habeck.
Německá vláda také slíbila poskytnout spolkovým zemím na letošní rok dvě miliardy eur (49 miliard Kč) na ukrajinské uprchlíky, kterým navíc od června zajistí a uhradí přístup k základnímu sociálnímu pojištění. Celkem by náklady na péči o běžence mohly spolkový rozpočet přijít zhruba na šest miliard eur (146 miliard Kč).
I přes rostoucí zadlužení odmítá liberál Christian Lindner zvýšení daní. V příspěvku v deníku Rheinische Post napsal, že vyšší daně nejsou nutné a navíc by nebyly ekonomicky smysluplné. Zvýšení daňové zátěže rovněž zapovídá koaliční smlouva Scholzových sociálních demokratů, Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP).
Až do pandemie hospodařilo Německo s rozpočtovými přebytky, masivní podpora firem a zaměstnanců a také plány ekonomické obnovy ale znamenaly výrazné zadlužení. Předloni si země vypůjčila 130 miliard eur (3,2 bilionu Kč), což tehdy bylo nejvíce v dějinách spolkové republiky. Loni pak zadlužení vzrostlo dokonce o 215 miliard eur (5,2 bilionu Kč). V příštím roce ale Německo hodlá opět zatáhnout za dluhovou brzdu a hospodařit se schodkem 7,5 miliardy eur (183 miliard Kč).