V minulém článku jsme si představili momentovou investiční strategii. Řekli jsme si, že momentum je vlastně tendence setrvání vývoje ceny v daném trendu. První pohybový zákon Isaaca Newtona by tento fenomén popsal jako zákon setrvačnosti, kdy těleso v pohybu má tendenci setrvat ve směru daného pohybu. Převedeno do řeči světa investic se dá říci, že investice, které se vedlo v předchozím období, se bude dařit i nadále, a investice, které se vyvíjely špatně, budou i nadále klesat. Je to tedy naprosto odlišný přístup od hodnotového investování, kde jeho zastánci říkají pravý opak a po špatném období očekávají růst ceny k dlouhodobému průměru.
Za jednoho z prvních pionýrů momentového přístupu je považován legendární investor Jesse Livermore, ale opravdovou strukturu tomuto přístupu dal slavný Jack Dreyfus, který ve svém úspěšném fondu v 50. a 60. letech používal vysloveně momentové strategie. Dreyfus ke svému přístupu řekl: „Pokud u eskalátoru sázíte, kdo dojede nahoru, tak máte lepší šanci vyhrát, když si vsadíte na osobu jedoucí na eskalátoru nahoru, než na osobu, která jede dolů.“
První opravdovou studii momenta pomocí počítače provedl v roce 1967 Robert Levy, který ale momentum nazýval spíše relativní sílou. Výsledek své analýzy pětiletého období na 625 amerických akcií komentoval následovně: „Akcie, které byly historicky mezi 10 % nejsilnějšími, posílily v následujícím 26týdenním období v průměru o 9,6 %. Na druhé straně akcie, které byly mezi 10 % nejslabšími, posílily v daném období pouze o 2,9 %.“
Ačkoliv je momentum jediným investičním fenoménem, který na burzách neustále přetrvává i v době supervýkonných počítačů a algoritmického obchodování, ani tato strategie nedokáže investora ochránit před propady a medvědím trhem. Profesionální investoři se proto snaží přijít s řešením, jak ochránit své investice v období klesajícího trhu. Typickým nástrojem je filtr v podobě dlouhodobějšího průměru u širšího index. V praxi to funguje následovně: Momentová strategie je zapnutá pouze v případě, že se index S&P 500 nachází nad svým 200denním klouzavým průměrem. Ve chvíli, kdy se sledovaný benchmark dostane pod danou úroveň, tak je to signál k zastavení nákupů a investiční manažer pouze drží, a případně prodává, již nakoupené tituly, avšak neprovádí nové nákupy.
Pro takový filtr lze samozřejmě využít i jiné indexy (Nasdaq, Stoxx 600 apod.) a různé průměry (často je to 150denní, 100denní nebo také 75denní). Logika za filtrem je taková, že pokud se hlavní index nachází nad svým dlouhodobým průměrem, značí to růstový trend, zatímco pokles pod tento průměr znamená zastavení nebo obrat trendu, ve kterém se obvykle nedaří všem akciím.
A nyní, abych dostál svému slibu z minulého článku, podívejme se nyní na některé konkrétní momentové strategie a jejich výsledky v čase. Pro představu nám můžou posloužit výsledky australského tradera Nicka Radge, který ve své knize Unholy Grails testoval různé momentové strategie na australské burze v 15letém období 1997 – 2011. První strategie je založená na velice jednoduché úvaze, když signál k nákupu přichází u akcie při dosažení 52týdenní maxima. Při dosažení 52týdenního minima bude pozice v portfoliu uzavřena. Benchmark, ze kterého Nick Radge vychází, se skládá z 500 největších australských akcií a v daném období dosáhl průměrného ročního složeného výnosu (CAGR) 8,78 % (tj. výnos obyčejné strategie Buy & Hold). Strategie zaměřená na 52týdenní maxima vynesla ve stejném období CAGR 18,21 %.
Tato strategie ovšem byla výrazně volatilnější než klasická Buy & Hold strategie, a tak vyžaduje další doladění filtrem. Prvním filtrem je nastavení pravidla pro nákup „pouze v případě, že se benchmark nachází nad svým 75denním klouzavým průměrem“. Druhým zásahem do strategie je úprava systému prodeje, kdy akcie je vyřazena z portfolia, pokud kdykoliv zaznamená pokles z maxima o 10 %. Jinými slovy prodává se podstatně dřív než při čekání na dosažení 250denního minima. Taková úprava ve finále přinesla mírný pokles CAGR na 17,66 % z 18,21 %, avšak volatilita měřena standardní odchylkou propadla z 35 % na 22 %.
Problémem ovšem může být vysoký nárůst počtu transakcí a pro psychologii investora může být horší i pokles procenta ziskových obchodů na 48,5 % z 53,3 %. Podobnou strategii otestoval pro dané období Nick Radge s tím, že pro vstup do pozice si vybíral akcie na 100denním maximu. Taková hrubá strategie vynesla CAGR dokonce na úrovni 23,7 %. Ovšem i zde byl problém s vysokou volatilitou a bylo třeba přistoupit k určitém obroušení a vyladění. Po zavedení předpokladu pro nákup, že hlavní benchmark musí být nad svým 75denním průměrem, a výprodeje celého portfolia v případě poklesu benchmarku pod tento průměr, došlo k výraznému snížení volatility portfolia. Takto zavedený filtr nás ochránil před medvědím trhem a před hlubokými propady. Zatímco výnos CAGR klesl na 17,06 %, tak standardní odchylka propadla na 14,1 %, což je dokonce o 4,8 % nižší volatilita než u klasické strategie Buy & Hold.
Vůbec nejúspěšnější strategií v rámci testování byla strategie Flipper 20 %. Tato jednoduchá čistě momentová strategie dává signál k nákupu, když akcie posílí o 20 %, zatímco signál k prodeji je generován při poklesu z maxima rovněž o 20 %. Tato strategie se pyšnila výnosem CAGR 30,8 %. Zavedení filtru u této strategie vedlo především k výraznému poklesu výkonnosti na 20,49 %, avšak z pohledu rizika došlo jen k omezenému zlepšení, takže se dá využívat i v její hrubé nefiltrované podobě.
Je ale zřejmé, že drtivá většina z vás se nyní nepustí do momentového investování, které vyžaduje vysokou schopnost systematicky zpracovávat čísla a mít přístup k systému na zpracování obrovského množství dat. Cílem tohoto povídání je spíše zamyslet se nad různými investičními přístupy a jejich dopadem do obchodních výsledků. Některé tyto postřehy vám mohou třeba pomoci ještě vylepšit váš už tak dobře fungující systém.
Úspěšní tradeři se shodují na tom, že základem úspěchu je nejen úspěšná investiční strategie, ale také její přísné dodržování spolu s poctivým money managementem. I úspěšné momentové strategie, které jsme si představili, mají období, kdy se jim nedaří, a jsou ztrátové. I nejúspěšnější strategie Flipper 20 % má pouze 40,8% úspěšnost, což jinými slovy znamená, že 59,2 % obchodů skončilo ve ztrátě. Proto takový vývoj může být pro většinu traderů těžko psychologicky únosný.
Nick Radge traderům radí: „Mnozí, kteří se snaží předvídat trhy, žijí v naději a pohybují se na vrcholech a dnech podle toho, jestli zrovna mají pravdu, nebo se mýlí. Očekávání vytvářejí napojení na výsledek, a pokud se tento výsledek nenaplní, dochází ke zklamání. Nemějte žádná očekávání. Tak nepoznáte žádná zklamání.“ Jinými slovy, čím více se citově oprostíte od svých investic, a čím více se budete řídit svým spolehlivým investičním systémem, tím lepších výsledků budete dosahovat.