Velké společnosti v Maďarsku budou muset odevzdat část svých zisků na podporu churavějícího státního rozpočtu. Oznámil to ve středu večer premiér Viktor Orbán. Mimořádné zdanění se má týkat sektorů od bankovnictví po velké maloobchodní společnosti a aerolinky, tedy těch, kterým dominují nadnárodní firmy. Detaily byly oznámeny dnes ve 14:30 v Budapešti. Maďarské akcie se dnes výrazně propadly.
Maďarská vláda dnes odpoledne na tiskové konferenci zveřejnila detaily plánovaně daně. Daň by měla být vybírána pouze v letech 2022 a 2023, celkový objem vybraných prostředků vláda odhaduje na 800 miliard forintů, což představuje přibližně 1,3 % maďarského HDP.
Na banky z celkového koláče připadne podle vládních propočtů 250 miliard forintů, vyměřována bude nejspíše podle celkové rozvahy, detaily ale ještě zveřejněny nebyly. Celkový čistý zisk odvětví dosahoval v roce 2021 820 miliard HUF, při 15-30% podílu banky OTP na trhu by tak n ani připadala extra daň cca 75 miliard forintů.
Pro petrolejářský průmysl počítá maďarská vláda s výběrem dalších 300 miliard forintů, důvodem je rozšíření marží rafinérií z 3 až 5 USD za barel na 35 USD. Zavedení obdobné daně plánuje také Slovensko, na tamním trhu musí společnost MOL počítat s platbou 290 milionů eur.
Telekomunikační sektor zaplatí na daních o 40 miliard forintů vice. Lídr trhu, MTEL, kontroluje téměř 50% podíl, připadá tak na něj daň 18 až 20 miliard forintů. V přepočtu na akcie společnosti pak na jednu akcii připadne přibližně 18 forintů.
Společnostem ve zmíněných odvětvích bude nařízeno odevzdat „velkou část“ svých „nadměrných zisků“ v letošním a příštím roce do dvou fondů za účelem zafinancování dotovaných cen utilit a nákladů spojených s modernizací maďarských ozbrojených složek, uvedl Orbán.
"Maďarské blue chips prudce oslabily po oznámení maďarské vlády o zdanění velkých korporací. Postižené sektory by měly zahrnovat banky, telekomunikace, energetiku, retail, aerolinky a zahraniční společnosti. Trh reagoval dramatickým poklesem v úvodní hodině obchodování, akcie či MOL se propadly o více než 10 %. V průběhu dopoledne však část svých ztrát odmazaly," uvedl pro Patria.cz Pavel Smolík, equity trader institucionálního obchodování Patria Finance.
Vývoj akcií společnosti MOL na burze ve Frankfurtu za poslední tři dny:
Premiér Viktor Orbán už mimořádné daně zavedl po roce 2010, když nastoupil do úřadu. I tehdy vybrané peníze použil na stabilizaci ekonomiky. Ve středu večer Orbán řekl, že vláda mimořádnou daň uplatní v letech 2022 a 2023. Řekl, že daň bude pouze na určitou dobu, ale jeho dřívější mimořádné daně - například na bankovní transakce - se v Maďarsku staly trvalou součástí daňového režimu, uvedla agentura Reuters.
Akcie rafinerské společnosti MOL, které stoupl zisk z prodeje ruské ropy, se dnes propadly až o 15 procent. Akcie největší maďarské banky Bank padaly v jednom okamžiku o 13 procent. Forint se přiblížil rekordnímu minimu k euru a naopak výnosy vyskočily. Podle analytiků Patrie se plán mimořádné daně dotkne také akcií a . Akcie prvně zmíněné klesaly před 12:30 na pražské burze o více než 2 procenta. Hlavní maďarská index BUX ve stejnou dobu odepisoval přes 4 procenta.
„Je to velice špatná zprávě pro sentiment nejenom v Maďarsku, ale také pro celý region,“ uvedl podle Bloombergu Michal Konarski, analytik mBank ve Varšavě. V takto proměnlivém prostředí podle něj nelze provádět řádné ocenění akcií a „zisky na akcii jsou takřka nepředvídatelné“.
Nové daně zvýší příjmy státního rozpočtu, který je v hlubokém deficitu. Zhoršila jej Orbánova předvolební rozhazovačná politika a rovněž zavedení stropu na ceny energií. Tato opatření mu v dubnu pomohla přesvědčivě vyhrát parlamentní volby. Pro investory jsou ale tyto nové daně předzvěstí nejistoty a nestability.
"Po tom včerejším oznámení můžeme na burze v Maďarsku vidět brutální pád, ačkoliv nálada v západní Evropě se zlepšila," řekl analytik Bence Józsa z makléřské společnosti Equilor. "Tyto kroky nevysílají dobrou zprávu, co se důvěry mezi investory týče," dodal.
Premiér Orbán v úvodu svého čtvrtého funkčního období tento týden vyhlásil stav nouze a prosadil dodatek ústavy, který vládě umožňuje vládnout na základě dekretů v situacích, jako je válka na sousední Ukrajině. Orbánova vláda mohla dosud vládnout pomocí dekretů díky nouzovému stavu zavedenému v souvislosti s pandemií covidu-19, ten měl ale vypršet s koncem tohoto měsíce.
Zdroje: Bloomberg, ČTK, Patria.cz