Frankfurtská policie provedla razii v kancelářích DWS Group a generální ředitel této firmy pár hodin poté odstoupil z funkce. Možná tuctová zpráva, kdyby DWS Group neby dceřinkou , nebyla správcem aktiv, nevyšetřovali ji kromě Německa také v USA a netočilo se kolem ní obvinění z greenwashingu. A právě důkazy zavádějících tvrzení ohledně investic do ESG policisté v úterý hledali. Pro sektor ESG, který letos nabobtnal na 40 bilionů dolarů a další miliardy do něj mají téct i v dalších letech, je odchode jejího šéfa zlomový okamžik, napsala agentura Bloomberg.
Vývoj kolem DWS je podle Bloombergu zatím nejpřesvědčivějším signálem, že evropští regulátoři nehodlají tolerovat nadsazená tvrzení týkající se udržitelnosti v životním prostředí, sociální sféře i řízení firmy, tedy v aspektech, jejichž je zkratka ESG výrazem. V poslední době přitom přicházejí i další náznaky, že prostředí je vůči způsobu, jak s prosazovanou agendou ESG zacházet, stále cyničtější.
Asoka Wöhrmann spojil s ESG svoji kariéru a kdysi platil mezi správci fondů za hvězdu. Teď v DWS končí a správci fondů po celé Evropě se jenom mohou ptát, zda nejsou další na řadě, domnívá se investiční ředitel v NextGen ESG Sasja Beslik.
„Je to historický okamžik. To, co se děje v DWS, přiměje správce aktiv dávat si ještě více pozor na to, co říkají,“ tvrdí.
Aktiva svázaná s otázkami životního prostředí, sociálních problémů a řízení firem by do roku 2025 měla narůst na více než 50 bilionů dolarů. Hledat oporu svým příslibům v otázce udržitelnosti ale pro mnoho správců aktiv stále více zavání podvodem. Prostředí jim trochu nahrává. Regule, které musejí dodržovat, jsou totiž podle některých evropských regulátorů pochybné kvality. Mezery v evropské unijní sbírce pravidel pro ESG podle francouzského regulátora ke greenwashingu skoro vybízejí.
Tyto regule neposkytují žádnou záruku, že výsledkem budou skutečně produkty udržitelného investování, domnívá se prezident francouzského regulátora finančních trhů AMF a někdejší viceguvernér Banque de France Robert Ophele.
Pravidla jsou uváděna pod zkratkou SFDR podle jejich anglického názvu a pro fondy v nich existují dvě hlavní kategorie, známé jako Článek 8 (světle zelený) a Článek 9 (tmavě zelený). Prvně zmíněná produktová kategorie má totiž podle Ophela “všelidovou” povahu a totéž lze prý nalézt u Článku 9.
Greenwashing to podporuje ještě více. Národní regulátoři mezitím SFDR interpretují různě a “pokud vůbec, tak razí vlastní přístup”.
“SFDR nepředstavuje v evropském fondovém prostředí žádnou harmonizaci,” řekl Ophele.
Nedokonalosti v SFDR připouští i předsedkyně evropského regulátora pro trhy s cennými papíry ESMA Verena Rossová, zatímco Evropská komise již uvažuje o minimálních požadavcích na udržitelnost pro fondy spadající pod Článek 8.
O určité bezzubosti hovoří v souvislosti s SFDR také Beslik. V případě německého správce aktiv DWS se ale podle něj regulátoři rozhodli stanovit precedens.
Akcie DWS ve středu ve Frankfurtu klesly až o 8 % a o 5,7 % spadly už v úterý. Na DWS se pozornost upřela už dříve. Pod tlakem je firma od chvíle, co její bývalá ředitelka pro udržitelnost Desiree Fixler přišla s tvrzením, že firma ve svých tvrzeních o ESG prostě přeháněla.
Vývoj akcií DWS Group za posledních 5 let do 29. května:
Ani Wöhrmann před nejnovější kauzou nebyl zcela bez poskvrny. V hledáčku se ocitl kvůli tomu, že použil svůj osobní e-mail k obchodním účelům, a kvůli možné roli, kterou v byznysu mohl hrát jeho vztah s jistým německým podnikatelem. Do čela DWS se postavil v roce 2018 krátce po jejím slaboučkém uvedení na burzu. Podařilo se mu snížit náklady, zvednout výnosy a možná ještě klíčověji zastavit odliv svěřených finančních prostředků. Za jeho práci ho ve středu ocenil i bývalý generální ředitel Deutsche Christian Sewing.
Wöhrmanna v čele DWS na začátku června vystřídá Stefan Hoops, šéf korporátního bankovnictví .
Zdroje: Bloomberg, Patria.cz