Jak mohou správci fondů nakupovat ruský státní dluh a akcie státem podporovaných ruských energetických obrů, a přitom uprostřed zkázy, kterou na každodenní bázi přináší na Ukrajině kremelská armáda, tvrdit, že jsou zavázáni nejvyšším standardům udržitelnosti životního prostředí, společnosti a systému řízení? Pravděpodobně nemohou, napsal agentura Bloomberg. Stejnou otázku si teď klade finanční odvětví jako celek.
Podle dat Bloombergu měly předtím, než ruský prezident Putin 24. února napadl Ukrajinu, ESG fondy v Rusku investováno minimálně 8,3 miliardy dolarů. Přesná hodnota tohoto holdingu není nyní známa. Trh v Moskvě zůstává zavřený a ruské cenné papíry jsou kvůli sankcím prakticky neobchodovatelné. A stále jde o miniaturní zlomek z odhadem 2,7 bilionu dolarů, které se investovaly do udržitelných fondů jako celek.
Pionýři ESG odvětví nicméně vnímají problém ruských investic jako typickou ukázku širší pravdy: Hnutí, které vyrostlo na myšlence, že „investiční cíle a osobní hodnoty nejsou vzájemně výlučné“ (teze, kterou najdeme na příklad v popisku k ESG společnosti Vanguard), nakonec může být iluzí.
Slova jako „nejsou vzájemně výlučné“ používají ve svých marketingových materiálech přední manažeři fondů. Pro ESG fondy, které mají peníze pořád v Rusku, se ale význam této věty najednou stal zásadním způsobem skutečný. „Ukrajina je jedním z největších otazníků pro ESG, které jsme tu zatím měli,“ tvrdí podle Bloombergu Philippe Zaouati, generální ředitel Mirova, což je divize pro udržitelné investování sdružená s Natixis Investment Managers. Ve správě má 30 miliard dolarů.
Narůstající popularitu ESG podpořila rally na akciových trzích, která během posledních pěti let vynesla hodnotu indexu S&P 500 na více než dvojnásobek. Nevíme, jak by se ESG dařilo, kdyby jmění obecně tolik nenarůstalo. Nyní ale trhy klesaly a budoucnost je z hledisky geopolitiky i ekonomiky nejistá. Uvidíme tudíž, jak moc jsou investoři pro tento sektor doopravdy rozhodnuti.
Podle Paula Clementse-Hunta, vedoucího skupiny, která s pojmem ESG v polovině první dekády tohoto století přišla, „investoři do ESG selhali“. Pojem ESG se podle něj nepoužívá efektivně a, jak může říci každý, kdo ví něco o pojmu greenwashing, „posedlost, jak snadno vydělat peníze, převážila“ všechno ostatní.
Clements-Hunt se odvolává na obrovský růst udržitelných fondů, kde se aktiva ve správě od roku 2014 skoro ztrojnásobila na zhruba 40 bilionů dolarů.
Rok 2022 je pořád teprve na začátku, už teď je ale vidět, že příliv investic do ETF fondů soustředěných na ESG zásadním způsobem klesl. V porovnání se stejným obdobím loni je k dnešku slabší o 11,8 miliardy dolarů.
Není pochyb, že tento propad je spojen s obecnějším propadem trhů. Index S&P 500 spadl od začátku roku o více než 12 procent (středeční seanci ale otevíral v zeleném). Podle Yareni Research by do konce roku mohl spadnout na 4000 bodů, tedy o zhruba 8 procent ze současných úrovní.
Velká otázka pro investice typu ESG ale nemizí. Jak postupovat v souladu s principy ESG a zároveň investovat v zemi, která vede světem odsuzovanou válku?
„Lekcí pro ESG investory je jednat předtím, než válka propukne, a nebát se odsoudit a divestovat z firem a zemí, kteří opakovaně porušují lidská práva,“ říká Kiran Aziz, šéf zodpovědného investování v KLP, což největší norský penzijní fond.
Debata ve prostoru ESG se teď rozšířila na to, zda je v ESG fondech místo pro zbraně. Někteří tvrdí, že pokud akcie ze sektoru obrany splňují kritéria pro řádnou investici typu ESG, pak je chvíle se ptát, jestli není čas ESG kompletně sprovodit ze světa.
Zdroje: Bloomberg, Vanguard