Mark Carney, který působil v čele Bank of Canada a Bank of England, na Bloombergu odpovídal na otázku týkající se krizového zasedání ECB a výzev, kterým nyní tato centrální banka čelí. Uvedl, že když se konala krizová zasedání, na kterých se podílel on, bylo to v jiné situaci. Tehdy totiž centrální banky celkově ekonomiku stimulovaly. Nyní se nacházíme v prostředí, ve kterém jde zejména o utahování monetární politiky.
ECB podle experta činí správně, když se posunuje směrem k utahování monetární politiky. „Mají ale problém s integritou eurozóny, spready na periferii. K jejich určitému rozšiřování by mělo docházet, ale nepřílišnému,“ řekl Carney. ECB tak chce zajistit, aby v eurozóně dál fungovaly monetární přenosové mechanismy a nedošlo k onomu přílišnému zvýšení rizikových spreadů u vládních dluhopisů zemí periferie.
Ohledně zvyšování
sazeb v USA Carney obecněji odpověděl, že centrální bankéři musí dohnat reálný vývoj, protože doposud byli „za křivkou“. To znamená, že
sazby se musí „efektivně dostat nad inflaci“ s tím, že tu rozhoduje
inflace očekávaná. V USA se tak
inflační očekávání spotřebitelů nyní nachází kolem 3,3 % a podle experta k výraznému snížení současné
inflace nedojde, pokud se
sazby nedostanou nad tuto úroveň. A smysl dává udělat i prudší krok tímto směrem.
Carney míní, že nakonec se
sazby mohou v USA dostat zhruba k 4 %. Zmínil v této souvislosti i odhady neutrálních
sazeb. Už v březnu bylo podle něj jasné, že odhady hovořící o 2,5 % jsou příliš nízko a změny v globální ekonomice tlačí neutrální
sazby nahoru. Zvýšila se rovněž udržitelná míra
nezaměstnanosti, která se nyní podle Carneyho v USA pohybuje možná až u 4,5 %. Nicméně „Fed jedná, jako kdyby byla na stejné úrovni jako před covidem, než přišly všechny ty šoky.“
Následující graf ukazuje vývoj indexu vedoucích (LEI) a souběžných indikátorů amerického hospodářství. LEI podle něj obrací směrem dolů a naznačuje útlum ekonomického růstu:
Zdroj: Bloomberg,