Německý kancléř Olaf Scholz spolu s dalšími členy vlády, zástupci centrální banky, zaměstnavateli, odbory a ekonomy ustavili grémium, ve kterém hledají řešení rychle rostoucí inflace. Jednání, která začala dnes, by měla do podzimu nabídnout konkrétní řešení, uvedl na tiskové konferenci kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit.
Tempo meziročního růstu spotřebitelských cen v Německu v červnu sice zpomalilo na 7,6 procenta z květnové hodnoty 7,9 procenta, nadále je ale na nejvyšší úrovni od přelomu let 1973 a 1974, kdy se následkem první ropné krize také prudce zvýšily ceny minerálních olejů. Také nyní inflaci prudce zvyšují ceny energetických surovin a energií, částečně v důsledku invaze ruských vojsk na Ukrajinu, kvůli části analytiků ale i kvůli energetické politice v EU.
Spotřebitelské ceny v Německu loni meziročně vzrostly o 3,1 procenta, nejvíce od roku 1993. Letos vládní prognóza počítá s růstem o 6,1 procenta. Vláda kvůli rostoucím cenám přijala už několik jednorázových opatření, která mají lidem pomoci kompenzovat následky pandemie a růst cen energií.
Scholz v nedělním rozhovoru ve veřejnoprávní televizi ARD řekl, že rostoucí náklady na vytápění považuje za sociální výbušninu, proto chce spolu s ekonomy, zaměstnavateli a odbory najít dlouhodobější možnosti úlev.
Jak přesně budou takové kroky vypadat, zatím ale není jasné, protože s žádnými výsledky se na dnešní začátek dialogu nepočítalo. Německá média s odvoláním na zdroje v kancléřství ale ještě před schůzkou zmiňovala jednorázovou nezdanitelnou částku, a rovněž to, že by se odbory z protiinflačních důvodů vzdaly požadavků na zvyšování mezd v kolektivních smlouvách.
Otázka mezd bude jedním z třecích ploch vyjednávání. Šéf odborů Ver.di Frank Werneke dnes v televizi ARD vyloučil zdrženlivé mzdové požadavky. Podle něj lze očekávat, že ceny budou dlouhodobě vysoké, proto je nutné upravit mzdové tarify. Podobně se vyjádřil i šéf odborů IG Metall Jörg Hofmann. Také spolupředsedkyně Scholzových sociálních demokratů (SPD) Saskia Eskenová odmítá, aby cílem bylo nezvyšování mezd.
Výhrady k plánům kancléřství má také opoziční Konzervativní unie (CDU). Ta uvedla, že vláda opomenula pozvat do poradního sboru některé důležité představitele. "Mimo jiné opozice, spolkové země, obce," řekla poslankyně Gitta Connemannová, která předsedá sdružení konzervativní unie CDU/CSU pro malé a střední podniky.
Pod tlakem bude i ministr financí Christian Lindner, který je šéfem liberálních svobodných demokratů (FDP). Lindner odmítá zvyšovat zadlužení a v příštím roce chce opět dodržovat rozpočtovou disciplínu. O současných dluzích Lindner hovoří jako o budoucích daních, které vnímá jako hospodářskou brzdu.