Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce zavést program kompenzací pro firmy ze zpracovatelského průmyslu. Náklady odhaduje na 25 až 28 miliard korun. První návrh pomoci chce vládě předložit v září. Řekl to dnes na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Vládě dále navrhne navýšení letošní pomoci domácnostem s cenami energií. Chce se zaměřit hlavně na zranitelné zákazníky, urychlí tak definici těchto zákazníků. Kromě toho předloží návrh na urychlené založení státního obchodníka s energiemi, který by mohl pomoci s nákupem energií například pro kraje nebo nemocnice. Lepší variantou než státní obchodník by bylo zestátnění , domnívají se experti oslovení ČTK.
Zavést pomoc umožňuje dočasný krizový rámec, který Evropská komise představila na konci března.
Náhrady si z firem budou moci podle Síkely nárokovat ty podniky, které prokážou provozní ztrátu kvůli vysokým cenám energií. "Budeme kompenzovat až 30 procent způsobilých nákladů u normálních firem, až do 50 procent u energeticky náročných a do 70 procent způsobilých nákladů u zvláště energeticky náročných provozů," uvedl Síkela. Maximální výše podpory bude podle něj dva miliony eur (asi 49,1 mil. Kč).
Síkela dále uvedl, že jeho úřad připravil několik variant kompenzací. Ministerstvo podle něj uvažovalo například o náhradách za plyn pouze pro sklářský a keramický průmyslu. Nakonec ale Síkela zvolil širší okruh příjemců a kompenzace za elektřinu i plyn.
Profesní organizace dlouhodobě vládu vyzývaly k využití dočasného krizového rámce. Hospodářská komora dnes uvedla, že do konce roku plánuje kvůli drahým energiím propouštět 18 procent firem, v případě velkých podniků nad 500 zaměstnanců rozdá výpovědi až 27 procent společností. Jedná se přitom především o firmy ze zpracovatelského průmyslu a stavebnictví. Současná ekonomická krize je podle šéfa Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého horší než pandemie. Drahé energie mají fatální dopad na firmy a nelze podle něho vyloučit sociální nepokoje.
Státní obchodník s energiemi - koncept prý brzy
Odpoledne po jednání vlády Síkela uvedl, že státní obchodník bude mít formu buď agentury, nebo samostatné dceřiné společnosti pod ministerstvem průmyslu. "Paralelně s jeho přípravou budeme připravovat nákupy energií, které by následně za výhodnější ceny tento obchodník přeprodal veřejné správě," popsal Síkela.
Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády uvedl, že koncept státního obchodníka představí kabinet v nejbližší době. Zdůraznil, že vývoj na trhu ukazuje na to, že Česko musí mít větší kontrolu nad energetickou infrastrukturou. ""Mluvíme-li o nějaké transformaci společnosti a získání větší kontroly nad energetickou infrastrukturou ze strany státu, což si myslím, že je cesta, kterou máme jít - tak i když to maximálně urychlíme, tak to může mít dopad někdy na konci příštího roku. A tak dlouho nemůžeme se státním obchodníkem čekat," řekl po jednání vlády premiér.
Průmysl je podle Síkely ohledně cen energií zranitelný kvůli podcenění energetických úspor a účinnosti. "Ekonomika spotřebuje na jednu korunu HDP dvakrát více energie, než je průměr v EU," řekl ministr. Hůře je na tom v celé unii podle něho jen Bulharsko.
Síkela zopakoval, že bude prosazovat společné evropské řešení cen energií. Zmínil zvýšení částky pro obchodníky na záruky nebo zřízení intervenčnímu fondu. Chce také hledat cestu, jak oddělit ceny plynu a elektřiny.
Experti: Zestátnění by byla lepší cesta
Zestátnění energetické společnosti by bylo podle oslovených odborníků lepší variantou než zakládat státního obchodníka s energiemi. Založit takový subjekt není podle nich jednoduché, ale ani rychlé řešení. Není také jasné, od koho by státní obchodník energie nakupoval.
"Z mé zkušenosti vím, že založení velkého obchodníka s energiemi není jednoduché a vyžaduje to mimo jiné sehnat špičkové tradery (obchodníky), kterých je málo. Často se to proto řeší spíše akvizicí už fungující společnosti. Daleko přirozenější se mi zdá urychlit proces získání plné státní kontroly nad . Ne nezbytně nad všemi jeho divizemi, lze to spojit s restrukturalizací," řekl ČTK analytik ENA Jiří Gavor. Podle něj si ale i tento proces vyžaduje čas a není to nezbytná podmínka pro krátkodobá krizová opatření, jako je nyní navržené stanovení maximální ceny plynu pro výrobu elektřiny.