Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Scholz ve večerním rozhovoru s televizí ZDF řekl, že na snížení vysokých cen energií chce využít nadměrné a nečekané zisky energetických společností. Podle některých analytiků ale ani balík opatření stačit nemusí. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce ve středu vládě představit varianty konceptu pro vznik státního obchodníka s energiemi, který by měl zajišťovat energie pro veřejný sektor. Vláda by měla vybrat nejvhodnější řešení. Síkela preferuje vznik agentury, která by mohla pověřit zkušené obchodníky na trhu. Ministr také schválil žádosti společností Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače o půjčku na zálohy, které musí výrobci elektřiny skládat při obchodování na energetické burze.
Německý balík pomoci
Na opatřeních, která zahrnují návrhy na rozšíření slev na veřejnou dopravu a daňové úlevy ve výši 1,7 miliardy eur (41,7 miliardy korun) pro 9000 energeticky náročných podniků, se dnes ráno po 18hodinovém jednání dohodly tři strany vládní koalice. "Je to zatím největší ze tří balíčků," řekl Scholz na tiskové konferenci. První dva balíčky měly celkovou hodnotu 30 miliard eur.
"Kvůli rychlému růstu cen energií je nutná rychlá a přiměřená pomoc občanům a podnikům," uvádí se ve vládním dokumentu. Balíček pomoci zahrnuje také jednorázový příspěvek na energie pro seniory ve výši 300 eur, který obdrží jako paušál k 1. prosinci. Studentům vláda poskytne jednorázově 200 eur, aby jim kompenzovala zvýšené náklady na energie. "Jde o to, abychom naši zemi bezpečně převedli přes tuto krizi," řekl Scholz a dodal, že mnoho lidí si kvůli nynější situaci dělá starosti. "Tyto starosti bereme velmi vážně," řekl kancléř.
Polepší si také rodiny s dětmi, které v Německu bez ohledu na výši příjmů dostávají paušálně každý měsíc příspěvek na děti. Za první dvě děti to je 219 eur na každé, pro třetí je částka 225 eur a za každé další 250 eur. Od ledna se suma na první dvě děti zvýší měsíčně o 18 eur za každé. "Pro rodinu se dvěma dětmi to ročně znamená dodatečných 432 eur," uvádí dokument.
Lidé, kteří dostávají od státu dávky na bydlení, dostanou jednorázový příspěvek na vytápění. Jednočlenná domácnost by tak měla získat 415 eur a dvoučlenná 540 eur. Za každého dalšího člověka v domácnosti se počítá s dalšími 100 eury.
Další úlevou je odklad navýšení ceny za emise oxidu uhličitého. Letos byla cena za tunu CO2 stanovena na 30 eur a postupně do roku 2025 se měla zvýšit na 55 eur. V lednu nadcházejícího roku bylo plánováno navýšení o pět eur za tunu, což ale vláda odloží až na leden 2024. Původní plány zvýšení ceny za emise pro roky 2024 a 2025 se rovněž o rok posunou.
Inflaci ženou vzhůru především vysoké ceny energií, které kvůli energetické nejistotě související s ruskou invazí na Ukrajinu neklesají.
Německá vláda proto chce využít nadměrné zisky producentů elektrické energie, aby ceny snížila. Vládní dokument uvádí, že o odebrání takových zisků se debatuje na úrovni Evropské unie. Kancléř v ZDF řekl, že řada producentů elektřiny z jádra, uhlí, slunce či větru nadále vyrábí za dostupné ceny, ale kvůli evropské podobě trhu určují cenu plynové elektrárny. Zmínění výrobci tak dosahují vysokých zisků, které podle kancléře nemají nic společného se skutečnými ekonomickými kroky.
O využití těchto neočekávaných příjmů vznikajících na trhu s energiemi ke snížení cen hovořil již během dne na tiskové konferenci. "Prvním úkolem je takové neočekávané zisky využít k odlehčení občanům," řekl. Dodal, že o možnostech odstranění neočekávaných příjmů se povede jednání i na úrovni EU, půjde zejména o stanovení horní hranice pro výnosy, respektive ceny pro firmy, které mají mimořádné zisky.
Německo podle kancléře "bude schopné zvládnout letošní zimu" a zajistit si dodávky energie navzdory vyschnutí dodávek ruského plynu, na nichž je jeho ekonomika silně závislá. "Rusko již není spolehlivým dodavatelem energie (...) Spolková vláda se na tuto možnost připravuje od začátku roku," řekl novinářům Scholz a zdůraznil, že díky diverzifikaci zdrojů dodávek a doplnění zásob plynu je země schopna se vyrovnat s delším odstavením plynovodu Nord Stream 1.
Podle Scholze je za nynější těžkou situaci, kterou Evropa prožívá, odpovědný ruský prezident Vladimir Putin a jeho útočná válka proti Ukrajině. Německý kancléř se dnes sešel s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem, na pořadu jednání byla i energetická politika.
Německo již kvůli vysokým cenám energií a rostoucím životním nákladům přijalo řadu opatření včetně jednorázových příspěvků, aby lidem ulevilo. Mezi nejpopulárnější kroky patřily dočasné snížení daně z pohonných hmot či zavedení měsíční celoněmecké jízdenky pro regionální a městskou dopravu za devět eur (220 Kč). Tyto dvě úlevy skončily na konci srpna.
Vláda ale uvedla, že podpoří nové řešení dostupné jízdenky a že na ni spolkovým zemím ročně přidá 1,5 miliardy eur k penězům, které regiony paušálně na dopravu dostávají. Celoněmecká měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu by pak mohla stát v rozmezí 49 až 69 eur.
Analytici: Opatření asi stačit nebudou
Nová opatření za 65 miliard eur stačit zřejmě nebudou. Myslí si to ekonom nizozemské banky ING Carsten Brzeski. Ohlášená pomoc občanům podle něj ekonomiku pravděpodobně neuchrání před poklesem. "I když ten oznámený soubor opatření určitou úlevu těm nejzranitelnějším přinese, je diskutabilní, zda ten objem bude stačit na to, aby dopady vyšších účtů za energie zcela kompenzoval," uvedl ve zprávě klientům Brzeski.
Podle ekonoma německé Commerzbank Jörga Krämera opatření vyvolávají iluzi, že velkou část populace je možné ochránit před výrazným růstem cen energií. Krämer z Commerzbank varoval před dalším růstem spotřebitelských cen. K tomu podle něj mohou přispět napnuté výrobní kapacity. Ekonom americké banky JPMorgan Chase & Co Greg Fuzesi pak spočítal, že když vláda lidem sníží účty za energie úhrnem o deset miliard eur, základní inflaci to sníží jen asi o 0,6 procentního bodu.
Síkela: Vláda ve středu projedná varianty státního obchodníka s energiemi
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) chce ve středu vládě představit varianty konceptu pro vznik státního obchodníka s energiemi, který by měl zajišťovat energie pro veřejný sektor. Vláda by měla vybrat nejvhodnější řešení. Síkela preferuje vznik agentury, která by mohla pověřit zkušené obchodníky na trhu. Ministr to řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Státní obchodník s energiemi by podle Síkely měl být připraven v nejbližší době, aby mohl zajišťovat energie pro veřejné instituce na příští rok. V řádů dnů, maximálně týdnů chce dokončit administrativní proces pro jeho vznik. Zdůraznil, že nutná bude rovněž změna energetického zákona.
Síkela bude o podobě konceptu jednat v pondělí s odborníky, následně ho představí koalici a vládě. Ta by měla vybírat z více variant. Sám preferuje vznik agentury, což je podle něj nejrychlejší řešení. Agentura by nejspíš vznikla pod jiným ministerstvem, protože resort průmyslu a obchodu má už pod správou společnost ČEPS, která je zodpovědná za distribuční soustavu a byla by tak ve střetu zájmů s obchodníkem. Agentura by podle ministra umožňovala státu například oslovení zkušeného obchodníka na trhu, aby pomohl státu zajistit energie. Další variantou kromě agentury by mohla být samostatná společnost, což ovšem ministr označil za komplikované, kvůli nutnosti vytvoření nové organizační struktury firmy.
Prvním úkolem státního obchodníka bude zajištění energií pro veřejné instituce na příští rok. "Paralelně s jeho přípravou budeme připravovat nákupy energií, které by následně za výhodnější ceny tento obchodník přeprodal veřejné správě," řekl už v týdnu Síkela.
Vznik státního obchodníka žádají i kraje. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) upozornil, že jde o důležitý krok, musí ho však doplnit další opatření. Zmínil například možnou regulaci cen. Připomněl, že kraje dosud většinou nemají zajištěnou elektřinu například pro nemocnice nebo školy na příští rok. "Měli jsme opakované soutěže, ale nikdo se nepřihlásil," dodal.
Podle energetického experta a poradce investiční skupiny J&T Michala Šnobra vláda při řešení energetické krize zaspala, přičemž připomněl, že vytvoření státního obchodníka energií bylo na stole už dříve. "V okamžiku, kdy je potřeba, aby byly vidět okamžité kroky vlády, je znovu na stole," podotkl. Šnobr zároveň vidí jako lepší řešení získání plné kontroly státu v dosud polostátním . "Jinak státní obchodník má přenést na svá bedra zátěž vysokých tržní energií a prodat ji určeným skupinám zákazníkům levněji," dodal.
Možné stanovení horní hranice cen energie bude v pátek projednávat mimořádná evropská rada pro energetiku. Síkela v této souvislosti zdůraznil, že je klíčové, aby evropští ministři dosáhli shody. V opačném případě totiž podle ministra trh s energiemi zareaguje dalším zvyšováním cen. Rada se podle Síkely bude zabývat několika způsoby řešení, například plošným zastropováním cen energií, oddělením cen elektřiny a plynu na burze nebo novým návrhem Evropské komise na regulaci cen energie z jaderných nebo uhelných elektráren.
Síkela v této souvislosti řekl, že věří v dosažení celoevropské shody, protože řada dříve konzervativních států nyní mění na možné regulace názor. V případě, že by se ministři nedohodli, je Síkela připraven vypracovat národní řešení situace s energiemi. To by však podle něj bylo komplikovanější.
Ministr také schválil žádosti skupiny Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského a skupiny Sev.en Energy Pavla Tykače o půjčku na zálohy, které musí výrobci elektřiny skládat při obchodování na energetické burze.
Zálohy v současnosti dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Ministerstvo financí proto už v červenci podpořilo půjčkou polostátní firmu . Půjčí jí až tři miliardy eur (více než 74 miliard korun).
Podle Síkely půjčky pomohou posílit stabilitu na energetickém trhu. "I ti největší obchodníci na světě v tuto chvíli nemají dostatek likvidity, aby mohli prodávat," vysvětlil. Podle něj firmy nemohou nabízet elektřinu k prodeji, protože nemají dostatek peněz na zálohy, které garantují prodej. Ministr chce zároveň jednat na poli EU o celoevropských garancích.
Na oplátku za poskytnuté půjčky chce Síkela s firmami jednat o tom, jak zdraží teplo pro příští sezonu, případně o nákupech energií pro veřejný sektor.
Zálohy, které musí výrobci energií skládat na burzách, jsou nyní kvůli rekordním cenám proudu mimořádně vysoké. "Naše skupina v nich má miliardy eur," řekl v týdnu serveru Seznam Zprávy Jiří Feist, člen představenstva skupiny EP Power Europe z holdingu EPH. Po státu skupina podnikatele Daniela Křetínského žádala podobnou podporu, jakou dostal . Zájem o státní pomoc s hrazením burzovních záruk potvrdila i společnost Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače.
Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou. Jejich výše se odvíjí od ceny elektřiny, která je v současnosti mimořádně vysoká. Ministerstvo financí proto letos v létě podepsalo s polostátní energetickou společností úvěrovou smlouvu v objemu až tři miliardy eur (více než 74 miliard Kč). Mluvčí společnosti počátkem července uvedl, že podobnou pomoc poskytuje energetickým firmám například Německo.