Centrální banky nakoupily ve třetím čtvrtletí rekordních 399 tun zlata v hodnotě zhruba 20 miliard USD (493,1 miliardy Kč). To přispělo k celkovému růstu poptávky po zlatě za červenec až září o 28 procent na 1181 tun a za devět měsíců se poptávka po zlatě vrátila na úroveň z doby před pandemií. Poptávka po zlatě byla vysoká i od klenotníků a kupců zlatých slitků a mincí. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).
Nákupy centrálních bank ve třetím čtvrtletí výrazně překonaly předchozí čtvrtletní rekord z roku 2000. Od počátku roku banky nakoupily 673 tun zlata, což je více, než kolik nakoupily za jakýkoliv celý rok nejméně od roku 1967, upozornila WGC. Mezi velké kupce patřily centrální banky Turecka, Uzbekistánu, Kataru a Indie. Podle WGC ale značné množství zlata nakoupily také centrální banky, které své nákupy veřejně neoznámily. Neuvedla sice žádné podrobnosti o tom, které země by to mohly být, ale mezi země, které pravidelně nezveřejňují informace o svých zásobách zlata, patří Čína a Rusko, upozornila agentura Reuters.
Nákupy zlatých slitků a mincí se ve třetím čtvrtletí prudce zvýšily v Turecku. Meziročně byly vyšší o více než 300 procent. Lidé zde nakupovali zlato, aby se ochránili před vysokou inflací.
Zlato je obvykle považováno za bezpečnou investici pro období nejistoty nebo nepokojů. Mnoho finančních investorů ale prodalo podíly v burzovně obchodovaných fondech (ETF) krytých zlatem, protože úrokové sazby vzrostly a zvýšily výnosy z jiných aktiv.
"Do budoucna očekáváme, že nákupy centrálních bank a maloobchodní investice zůstanou silné," uvedla analytička WGC Louise Streetová. "Očekáváme také, že v některých regionech, jako je Indie a jihovýchodní Asie, bude nadále vysoká poptávka po špercích," dodala.
