Evropa již snižuje poptávku po zemním plynu v reakci na rekordně vysoké ceny, což poukazuje na chmurné hospodářské vyhlídky regionu. Zatímco pro nadcházející zimu se zdá být nedostatek zemního plynu nepravděpodobný, příští rok by tomu mohlo být jinak.
Dodávky zemního plynu z Ruska do Evropy dosahují 10% úrovně z roku 2021, což způsobilo nárůst cen plynu na historická maxima. Nicméně zásoby plynu v Evropě jsou v současné době nad svým historickým průměrem a dosahují 90% kapacity díky alternativním zdrojům dodávek, především zkapalněného zemního plynu (LNG). Z krátkodobého pohledu jde o dobrou zprávu, nicméně obavy vzbuzuje skutečnost, že vyčerpání zásob v rámci letošní zimy by pouze odsunulo riziko extrémního nedostatku plynu na příští rok. A to za předpokladu, že dodávky plynu z Ruska zůstanou na současných nízkých úrovních.
Evropa se tak dostává do svízelné situace. Evropská komise v současnosti diskutuje o tom, zda stanovit cenové stropy pro energie, nicméně riziko spočívá v tom, že
omezení cen by mohlo podniky i domácnosti odradit od dalšího snižování spotřeby plynu a dosažení potřebného snížení poptávky.
Podle Evropské komise musí poptávka po plynu v období od srpna 2022 do března 2023 klesnout o 15 %, aby se podařilo zvládnout narušení dodávek plynu. Zatímco Evropská unie jako celek je v podstatě na dobré cestě ke splnění tohoto cíle, neboť v současné době dosahuje pokles poptávky po plynu úrovně -7 %,
země jako Francie, Španělsko a Itálie mají k dosažení této hranice ještě daleko, jak ukazuje graf níže.
Graf: Nerovnoměrná destrukce poptávky po plynu mezi největšími ekonomikami v EU
Klíčem k tomu, zda se podaří cíle dosáhnout, budou spotřební vzorce domácností.
Chladná zima by mohla znamenat omezení spotřeby plynu v průmyslu v zájmu ochrany dodávek plynu pro domácnosti, což by dále prohloubilo hospodářské potíže regionu. Naštěstí první předpovědi naznačují, že letošní zima bude teplotně nadprůměrná, což by prozatím mělo částečně zmírnit tlak.
Co se stane příští zimu, je méně jasné. Zásadní roli bude opět hrát počasí, stejně jako to, do jaké míry bude Evropa schopna zajistit dostatečné náhradní dodávky plynu z Blízkého východu a USA, zda se jí podaří uvést do provozu nové zdroje zelené energie a do jaké míry bude region ochoten tolerovat využívání „špinavých“ zdrojů energie, jako je uhlí a jádro.
Zdroj: Fidelity International