Američané jdou dnes po dvou letech znovu volit do Kongresu. Volí se celá dolní Sněmovna a třetina Senátu. Karty se přitom vinou vysoké inflace zdají být daleko lépe rozdány pro republikány. Ilustrativní pohled na kurzy sázkových kanceláří nám napovídá, že republikáni by měli celkem snadno vyhrát ve volbách do Sněmovny reprezentantů, přičemž zároveň by demokraté měli od nového roku odevzdat kontrolu i nad Senátem. Druhým zmiňovaný výsledek není ani zdaleka jasný, ale republikánská majorita v dolní komoře se zdá být téměř jistá, což značí, že demokratickým prezidentem vedená vláda v Bílém domě ztratí podporu v Kongresu. Jaká to může být zpráva pro finanční trhy a jaká z tohoto výsledku plynou ekonomická rizika?
Předně, když Kongres ovládne jiná strana než ta, co obývá Bílý dům, stává se rozpočtová politika nefunkční, jelikož se obě strany vzájemně blokují při prosazování daňových změn či významných výdajových programů. Stranická změna většiny ovládající Kongres (nebo alespoň jeho dolní komoru) bude mít za následek, že prakticky všechny plánované fiskální návrhy Bidenovy administrativy půjdou k ledu. Naopak, z druhé strany pokud budou chtít republikáni prosadit změny v daňových či výdajových zákonech, tak budou narážet na veto prezidenta, které bude následně vyžadovat vyjednat si podporu většiny v Senátu, což se za daného rozložení sil (předpokládaje, že republikáni urvou přinejlepším těsnou většinu v Senátu) jeví jako prakticky nedosažitelné. Nicméně východní Evropa a EU se musí mít na pozoru před možnými implikacemi masivního vítězství republikánů, které může vést k tomu, že dodávky amerických zbraňových systémů a munice na Ukrajinu nemusí mít tak automatickou podporu jako dosud.
Eventuální výrazné zisky republikánů v těchto volbách pak nepochybně odstartují daleko agresivněji pojatý politický boj, který bohužel pro sociálně a ideově rozdělenou Ameriku již začíná být typickým společenským jevem. Tento boj během následujících dvou let může nabývat různých podob, přičemž čistě v ekonomické (či finanční) oblasti se může proměnit v neochotu Kongresu navýšit schválený limit pro maximální úroveň federálního (vládního) dluhu. Něco podobného jsme zažili v roce 2011, kdy dokonce při přestřelce tohoto typu došlo ke snížení ratingu USA (ze strany agentury S&P). Hrozba nezvýšení dluhového limitu a fakticky defaultu americké vlády, tak po dnešních volbách může být opět ve hře. Pro trhy by nicméně dluhová přestřelka neměla být nyní tématem, neboť dluhového stropu by mělo být dosaženo “až” někdy v polovině roku 2023.
*** TRHY ***
Koruna
Česká koruna nejenže přečkala listopadové zasedání ČNB velmi dobře, ale současně po něm v nadcházejících seancích viditelně zpevnila a během včerejška se pohybovala v okolí 24,20 EUR/CZK (nejsilnější úrovně od dubna tohoto roku). To do jisté míry odráží lepší náladu na středoevropských měnách, kterým může hrát trochu do karet oslabující dolar (na frontě s eurem). Současně koruně může hrát do karet vyznění nové prognózy - bankovní rada expertně upravila prognózu v případě kurzu směrem k výrazně silnějším úrovním (než by implikovalo uzavírání úrokového diferenciálu vůči euru). To si může trh interpretovat jako přání bankovní rady vidět korunu silnou.
Eurodolar
Teplé počasí a překvapivě drastický pokles spotřeby plynu v západní Evropě (v Německu v září poklesla meziročně o 36 %!) spolu s jestřábí rétorikou ECB pomáhají eurodolaru dostat se zpátky nad paritu.
Trh bude dnes monitorovat dění okolo voleb do amerického Kongresu (viz úvod), přičemž se bude připravovat na čtvrteční zveřejnění americké inflace za měsíc říjen, který může být dalším důležitým mezníkem.