Jak jsme se mohli dočíst v posledních Perlách týdne, dolar je nyní podle fundamentálních odhadů nejpředraženější likvidní měnou na světě. Mezi ona měřítka patří i PPP, respektive zákon/předpoklad jedné ceny. O jak spolehlivou věc jde?
O paritě kupní síly PPP toho v mediálních diskusích o vývoji měnových kurzů obvykle mnoho neslyšíme. Ty jsou z valné většiny plné úvah o tom, jak se vyvíjejí sazby v dotyčných zemích, respektive jaký je pro ně a celou monetární politiku krátkodobější, či dlouhodobější výhled. V případě dolaru pak bývají takové úvahy ještě okořeňovány tématem náklonnosti, či averze k riziku, protože americká měna slouží jako bezpečný přístav.
Mezi akademickými ekonomy může být situace poněkud jiná. Například Scott Sumner před časem na svém blogu přemítal o tom, kam by se dlouhodobě měl vydat kurz japonského jenu k dolaru. V médiích i u nich obvykle slyšíme o relativním nastavení monetární politiky v Japonsku a USA. Nicméně pan Sumner se domnívá, že z dlouhodobého hlediska by měla být i v tomto případě rozhodující parita kupní síly. Nic by na tom nemělo měnit ani to, že jen/dolar se podle PPP dlouhodobě moc nechová. Logika PPP je totiž příliš silná na to, aby jí šlo jen tak odsouvat na druhou kolej.
O relevanci PPP bylo jistě napsáno hodně a nedělám si ani zdaleka ambice nějak celou věc rozlousknout. Výše uvedeným směřuji k následujícímu obrázku, kterým doplnila ten z Perel týdne ukazujícím na onu mohutnou předraženost dolarů. V tomto grafu je pak vyznačen kurz dolaru (obchodem vážený index) a odpovídající parita kupní síly:
Zdroj: Twitter
„Vymahatelnost“ zákona jedné ceny, který by měl být základem PPP, je podle grafu mizerná. Tedy alespoň na první pohled. Na pohled druhý nás může zaujmout, že dolar má přece jen již několik desítek let znatelnou tendenci kolem PPP oscilovat. A otáčet ve chvíli, kdy se jeho kurz ocitne cca +/- 20 % od parity. Pointa grafu je pak asi hlavně v tom, jak extrémní je současná odchylka americké měny od PPP. Což byl samozřejmě jeden z argumentů, který ekonomy v DB vedl k onomu závěru o prvním místě v předraženosti. Graf by se pak možná dal shrnout tak, že PPP funguje, ale v praxi těžko použitelným způsobem (a svým způsobem dává za pravdu panu Sumnerovi).